Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) vysušil mokřad u Uherčic na Břeclavsku, který sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a rozmnožovací místo obojživelníků. V současné době je kvůli hrozbě vyhynutí některých druhů nutné vodu v krajině udržovat, vysušení mokřadu je podle České inspekce životního prostředí porušením zákona. Krok ostře kritizovali zejména ornitologové, podle kterých jde o zničení vzácné lokality.
Ze sedmihektarového mokřadu Tály, který byl zásobovaný vodou Svratky a Šatavy, zbylo jen vysušené bahno. Mokřad byl podle ornitologů záměrně vysušil právě VÚMOP zprovozněním starého odvodňovacího systému. Toto místo bylo podle ornitologů významné pro rozmnožování mokřadních i vodních živočichů.
„Teď je jejich sezóna předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený,“ říká Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).
Kvůli zprovoznění melioračního systému, který nefungoval od roku 1989, přišel mokřad o vodu i možnost uchování některých ohrožených druhů. Letos v únoru se odborníci shodli se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří, že se mokřad zachová, i přesto ale k zásahu došlo.
„ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek, který se za ČSO jednání zúčastnil.
Pavel Forejtek pokles vody v mokřadu zaznamenal při kontrole 7. března. Všiml si, že hladina klesala velmi rychle, takže o týden později už byla voda jen uprostřed mokřadu na několika metrech čtverečních.
„Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ říká Forejtek.
Redakce Brněnské Drbny kontaktovala brněnskou i pražskou pobočku VÚMOP, zatím bez odpovědi
Zničení polního mokřadu v době těsně před rozmožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků je podle ornitologů naprosto bezohledné. Odborníci tak budou žádat nápravu a postih za škodu, která byla vysušením mokřadu způsobena. Ornitologové chtějí zamezit tomu, aby se podobné zásahy do krajiny opakovaly, od roku 1982 zmizela z krajiny už třetina polních ptáků,
„Důvodem je intenzivní zemědělství, tedy velké lány polí bez remízků, používání chemie a také záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Tento trend ale patří minulosti. Nyní bychom se naopak měli snažit vodu v krajině zadržovat,“ říká předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Rozšířené stanovisko VÚMOP, v.v.i. k údajnému zničení mokřadu u Uherčic – 20.4.2020VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.Více na https://www.vumop.cz/rozsirene-stanovisko-vumop-vvi-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic
Stanovisko VÚMOP, v.v.i. k prohlášení o údajném zničení mokřadu u Uherčic.Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce (VÚMOP, v.v.i) reaguje na nepravdivé informace, šířené v souvislosti s údajnou likvidací mokřadu v Uherčicích. VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě a to České inspekci životního prostředí (ČIZP) a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly.Proto nás velmi nemile překvapuje označení našeho ústavu jako viníka současné situace, a to hned přes média. Prosíme Vás proto o zdrženlivost při formulacích předčasných soudů a závěrů, než se situace objasní, o čemž nepochybujeme.VÚMOP, v.v.i. připravuje k celému případu podrobnější a odborné vyjádření.
