pátek 5. června 2020 Dobroslav

Ústav ochrany půdy vysušil navzdory protestům ornitologů mokřad, kde hnízdili vzácní ptáci

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) vysušil mokřad u Uherčic na Břeclavsku, který sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a rozmnožovací místo obojživelníků. V současné době je kvůli hrozbě vyhynutí některých druhů nutné vodu v krajině udržovat, vysušení mokřadu je podle České inspekce životního prostředí porušením zákona. Krok ostře kritizovali zejména ornitologové, podle kterých jde o zničení vzácné lokality.

Ze sedmihektarového mokřadu Tály, který byl zásobovaný vodou Svratky a Šatavy, zbylo jen vysušené bahno. Mokřad byl podle ornitologů záměrně vysušil právě VÚMOP zprovozněním starého odvodňovacího systému. Toto místo bylo podle ornitologů významné pro rozmnožování mokřadních i vodních živočichů. 

Hnízdil tu například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tu čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů. Ornitologové tady však zahlédli i vzácné druhy jako je jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský.

„Teď je jejich sezóna předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený,“ říká Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).

Kvůli zprovoznění melioračního systému, který nefungoval od roku 1989, přišel mokřad o vodu i možnost uchování některých ohrožených druhů. Letos v únoru se odborníci shodli se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří, že se mokřad zachová, i přesto ale k zásahu došlo. 

„ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek, který se za ČSO jednání zúčastnil.

Voda zmizela během několika dnů

Pavel Forejtek pokles vody v mokřadu zaznamenal při kontrole 7. března. Všiml si, že hladina klesala velmi rychle, takže o týden později už byla voda jen uprostřed mokřadu na několika metrech čtverečních. 

Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ říká Forejtek.

Redakce Brněnské Drbny kontaktovala brněnskou i pražskou pobočku VÚMOP, zatím bez odpovědi

Ornitologové budou požadovat postih

Zničení polního mokřadu v době těsně před rozmožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků je podle ornitologů naprosto bezohledné. Odborníci tak budou žádat nápravu a postih za škodu, která byla vysušením mokřadu způsobena. Ornitologové chtějí zamezit tomu, aby se podobné zásahy do krajiny opakovaly, od roku 1982 zmizela z krajiny už třetina polních ptáků,

„Důvodem je intenzivní zemědělství, tedy velké lány polí bez remízků, používání chemie a také záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Tento trend ale patří minulosti. Nyní bychom se naopak měli snažit vodu v krajině zadržovat,“ říká předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo15 čtenářů

Foto www.birdlife.cz

Štítky mokřad, ptáci, ohrožené druhy, Břeclavsko, ornitologové

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Miroslav Drozen

Rozšířené stanovisko VÚMOP, v.v.i. k údajnému zničení mokřadu u Uherčic – 20.4.2020VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.Více na https://www.vumop.cz/rozsirene-stanovisko-vumop-vvi-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic

pondělí, 20. dubna 2020, 11:03

Miroslav Drozen

Stanovisko VÚMOP, v.v.i. k prohlášení o údajném zničení mokřadu u Uherčic.Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce (VÚMOP, v.v.i) reaguje na nepravdivé informace, šířené v souvislosti s údajnou likvidací mokřadu v Uherčicích. VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě a to České inspekci životního prostředí (ČIZP) a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly.Proto nás velmi nemile překvapuje označení našeho ústavu jako viníka současné situace, a to hned přes média. Prosíme Vás proto o zdrženlivost při formulacích předčasných soudů a závěrů, než se situace objasní, o čemž nepochybujeme.VÚMOP, v.v.i. připravuje k celému případu podrobnější a odborné vyjádření.

sobota, 11. dubna 2020, 19:32

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.