Odborníci z Mendelovy univerzity odhalili, že lidé z brněnských sídlišť vyhodí až 33 kilo potravin ročně. Výzkumníci se proto budou snažit změnit myšlení společnosti a svým projektem docílit menšího plýtvání jídlem.
Brněnská sídliště vyhodí v průměru až 33 kilo potravinového odpadu. Výsledky přináší výzkum Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se studií oddpadů zabývá již několik let. U vilové zástavby se čísla pohybují okolo 20 kilo a na venkově 21 kilo potravin ročně. První odhady reálného počtu vyhozených kilogramů budou vědci dál zpřesňovat dalším šetřením, které odstraní i možný vliv sezónnosti.
Projekt je financován Technologickou agenturou ČR a na začátku srpna proběhly první sběry dat. Za pomoci společnosti SAKO rozebrali výzkumníci odpad více než 900 domácností. Vědci vybrali různé typy staveb, lidé z různých společenských skupin mají také svůj specifický odpad. Obyvatelé venkova například spoléhají na vlastní spalování odpadu, kompost a hospodářská zvířata, která zbytky potravin zkonzumují. Komposty používají i obyvatelé vilových zástaveb, sídliště však obvykle podobnou možnost nemají.
Výzkumníci ručně roztřídili odpadky z kontejnerů, pomocí sítí rozpoznali potraviny. Ty následně zvážili a vše zaznamenali. Odpad byl nejprve rozebrán na biologickou složku (listí, zbytky kytek, podestýlky pod zvířata) a jak odpad kuchyňský, u něj pak rozlišovali složku rostlinného a složku živočišného původu. Na sídlišti se v komunálním odpadu nacházelo víc než 39% biologického odpadu, rostlinný původ mělo 28% odpadků a živočišný dosáhl 4%.
Ve vilové zástavbě byl podíl biologického odpadu na celkovém komunálním odpadu také 39 %, ale lišilo se zastoupení odpadu kuchyňského původu: rostlinný tvořil 14 % a živočišný 5 %. Venkovská zástavba měla v komunálním odpadu celkem 43 % biologického odpadu, odpad kuchyňského původu rostlinný činil 16 % a živočišný 4 %.
Ačkoliv není možné z prvních sběrů dělat definitivní závěry, protože právě u plýtvání potravinami je třeba respektovat vliv sezonnosti, první výsledky naznačují zajímavá zjištění. Výzkumníci se pokusili o první odhady přepočtu reálně vyplýtvaných potravin na osobu za rok.
Statistiky EU uvádí, že v ČR se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin a objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí ročně 81 kilogramů. Potravinami plýtvají jak výrobci, tak obchodníci i restaurace. Je tedy třeba vypočíst, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílí právě domácnosti.
Vědci porovnali reálný objem vyhozených potravin i odhad vyplýtvaného množství. Tým do výzkumu loni zapojil i veřejnost skrze dotazníky, díky kterým oslovili 1569 respondentů z ČR. Dotazník byl zaměřen na nákup, spotřebu a jejich postoj k plýtvání jídlem. Z dotazníku vyplynulo, že podle odhadu respondentů se vyhodí v průměru pouze 4,2 kg na osobu a rok. „Je tedy vidět, že lidé nemají vůbec odhad, kolik potravin v domácnosti vyhodí a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než jejich reálné chování," uvedla Kubíčková.
„Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady," doplnila Lea Kubíčková.
Na podzim plánují výzkumníci další šetření. Sběr a rozbor odpadu bude probíhat i v listopadu, v zimě a na jaře, vědci tak budou moci porovnat rozdíl v různých sezónách.
Projekt však nemá za cíl pouze zjišťovat, kolik potravin se reálně ročně vyhodí. Obyvatele bude čekat další experiment, ve vybraných lokalitách se výzkumníci zaměří na chování domácností, které budou chtít změnit. Lidé by se tak mohli naučit méně plýtvat potravinami. Efekt experimentu se pak bude vyhodnocovat a porovnávat.
„V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale není známé ani z odborné literatury, že by projekt tohoto rozsahu byl realizován jinde ve světě," dodala Kubíčková.
