V jihomoravských Svatobořicích – Mistříně se o víkendu konal 8. ročník Mezinárodního festivalu pálenek, likérů a pomazánek. Místnímu pořádajícímu spolku MANKYZ se podařilo během několika týdnů nashromáždit rekordní počet vzorků – neuvěřitelných 2714! A to z 202 obcí České republiky i ze zahraničí, například z Austrálie, Švédska či Japonska.
I když většinu tvořila klasika, jako slivovice, meruňky, hrušky, broskve, hrozny či jablka, ve speciálním regálu s 2714 lahvemi o obsahu 0,35 litru nechyběly ani rarity a netradiční destiláty. Milovníci pálenek si tak mohli smlsnout třeba na datlovici, grepovici, pálence z medvědího česneku či zimolezu kamčatského nebo na levandulovém likéru.
Rekordní počet vzorků svatobořického koštu tak v sobotu přilákal do tamního kulturního domu nejen stovky návštěvníků, ale také Miroslava Marka ze známé pelhřimovské agentury Dobrý den. Obří košt z moravského Slovácka totiž nyní skončí v České knize rekordů. „Může“ za to nejen loňská nadúroda ovoce, zejména modrého, ale také dobrá organizace.
Šampionem jednoho z nejmladších koštů na jihu Moravy se letos stala 51% trnka z roku 2017 od Jiřího Vysloužila z Kyjova, cenu za Nejlepší kolekci si odnesl Polák Andrzej Nowocień.
Foto: Richard Horák
„Hernajs, mám teprv čtyři vzorky a už su orošený! Už možu aj sednút na autobus a jet dom!“ hlásí hned u vchodu do hlavního sálu kulturního domu ve Svatobořicích – Mistříně se skleničkou v ruce slováckým nářečím rozesmátý Radim Toman. Na místní vyhlášený košt pálenek, likérů a pomazánek přijel z nedalekých Mutěnic. V dobré náladě se sem rozjeli spolu se svými spolužáky z hodonínského gymnázia Mirkem a Broňou, který každoročně nelituje cesty do rodného kraje za tamními napěchovanými regály s dobrou domácí pálenkou až z 220 km vzdálené Kutné Hory.
Košt začal ve dvě hodiny odpoledne a už pár minut po začátku se táhl k pokladně asi desetimetrový had. Kolem půl páté už tady není téměř k hnutí. Všude postávají hloučky se skleničkami v ruce, je slyšet cinkání, vidíme zabořené nosy, nasávající vůně jednotlivých pálenek. Návštěvníci také ochutnávají jednohubky s téměř šedesáti druhy pomazánek, se kterými tady o skleněnou trofej soutěží nejen místní, ale i lidé z blízkého okolí. Stačilo jí sem ráno přinést půl kila.
„Je to super, máme letos 350 platících, ale také o hodně víc volných vstupů než loni. Třeba pro degustátory, kterým tímto chceme poděkovat, pro sponzory a také vítěze jednotlivých kategorií,“ vysvětluje místopředseda pořadatelského spolku MANKYZ Zdeněk Ilčík. Dneškem pro něj a 44 jeho kolegů a kolegyň ze spolku vrcholí náročné dva měsíce systematických příprav, které korunovali týden před koštem více dvě stovky odborných degustátorů. Právě oni poctivě hodnotili a bodovali jednotlivé pálenky a vybírali z nich ty nejlepší podle chuti, vůně či plnosti.
Foto: Mankyz
Ve speciálním stavebnicovém regálu čeká tak v sobotu 9. března odpoledne na své ochutnávače celkem 651 vzorků slivovic, 370 meruněk, 248 hrušek, 116 pálenek z hroznů, 160 durancií, 189 jablek, 142 třešní a višní a hned 400 vzorků oblíbeného „babského pití“ – likérů. I když to není skoro k hnutí, všechno i tak běží jak na drátkách, nikdo zbytečně dlouho na svého favorita nečeká. „Fronty? Nemáme. Jen dole obsluhuje dvanáct děvčat, nahoře jsou další čtyři, takže to jde velmi rychle,“ vysvětluje jeden z pořadatelů, zatímco muž vedle něj se čtyřmi obslužnými lístky v ruce právě šikovné slečně hlásí, že by si dal vzorek č. 2261 – ten vítězný. Někteří vyznavači „páleného“ jdou podle něho hlavně po tradiční slivovici, hrušce či meruňce, lákají ale hodně i netradiční pálenky a likéry.
Letos je tu mezi nimi třeba květ černého bezu, káva, anýzovka, Hells bells s chilli, medovec, dřín, šípek, pampeliška nebo tajuplná „Dědova vyháňací“, o které podle názvu nikdo úplně neví, co si o ní myslet. Některé mají dokonce i léčivé účinky. „Tolik hodin a nikde žádný ožralý?“ podivuje se asi padesátiletá návštěvnice koštu, která se v hloučku překřikuje s dalšími třemi lidmi. Jen dva metry od nich totiž „hlídá“ ceny pro vítěze a hlavně pod pódiem přímo mezi lidmi řízně vyhrává cimbálová muzika KAPRIC. A ta právě ze svého repertoáru vybrala oblíbenou „Pilo by sa pilo, keby bolo za čo“.
A opravdu, vypadá to jako by si rady zkušených znalců a kořalkomilců vzali k srdci snad i přespolní z jiných krajů, kteří až takové zkušenosti se zrádným koštováním všeho možného na pohostinné jižní Moravě přece jen nemají.
„Hele, my třeba nejsme takoví frajeři, jako chlapi tady od vás, který daj prý v pohodě čtyřicet i padesát vzorků a jsou ready. Ale je půl pátý, máme jich asi dvanáct a zatím jsme v cajku. A všechno je naprostá bomba,“ hodnotí uznale dvojice asi třicetiletých kamarádů z Brna, která je ve Svatobořicích – Mistříně na koštu pálenek letos poprvé a ochutnává prý hlavně meruňky a trnky.
Přijeli sem ale vyzbrojeni radami od svých kolegů z práce, kteří pravidelně jezdí třeba do Mikulčic nebo Bukovan, kde mají košty pálenek mnohem delší tradici. „Dostali jsme radu, že nemáme pít rozhodně na lačný žaludek, musíme vzorky hodně zapíjet vodou a taky pořádně zajídat, takže jsme ochutnali nejen nějaké pomazánky – třeba škvarkovou nebo tvarůžkovou, ale i tu vaši slováckou bramborovou placku s povidly a mákem. Všechno bylo skvělý!“ libuje si Pavel Nakládal.
Shromáždit takové obrovské množství vzorků a napěchovat jednotlivé kóje regálu podle odrůd tak, aby bylo z čeho pořádně vybírat, ale opravdu není žádná legrace. „Naštěstí jsme dobrá parta a máme spoustu kamarádů po celé republice i v okolích státech, kteří nám vzorky pomáhají v jednotlivých regionech sesbírávat a pak je sem přivážejí třeba od padesáti lidí najednou nebo i jednotlivě posílají poštou. V České republice existuje zhruba osmnáct podobných spolků, na jejichž akce jezdíme hodnotit a dáváme tam naše vzorky a to funguje i obráceně,“ přibližuje Ilčík, jak je náročné zorganizovat tak monstrózní akci.
Foto: Mankyz
I když v koutku duše všichni „Mankyzáci“ věřili v rekord, tak obrovské číslo je příjemně překvapilo. „Roste to ale každý rok. Když jsme před osmi lety začínali, měli jsme necelých 300 vzorků. Loni i přes neúrodu v roce 2017 jsme měli zase o 400 vzorků víc než v předchozím ročníku. A letos o celých 800 vzorků víc, což je neuvěřitelné. No, holt to asi děláme dobře,“ zasměje se jeden z hlavních organizátorů. V sále to mezitím začíná „vřít“, chystá se vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií.
Skleněné trofeje se skleničkami předávají vítězům hosté spolku MANKYZ, kterými jsou i letos pražský herec Pavel Nečas a producent a vinař Tomáš Vican. Do trojky jim letos chybí jen David Suchařípa, který se těsně před koštem omluvil ze zdravotních důvodů. Domácí poctivé pálenky hercům z Prahy podle svědků na Moravě chutnají. Vyhlašují se nejen třetí, druhá a první místa, ale také Šampion koštu a Nejlepší kolekce koštu, do které se může zařadit ten, kdo dá na košt alespoň šest vzorků. „Letos navíc vyhodnocujeme ještě i Pohár místostarosty obce o nejlepší zahraniční vzorek,“ doplňuje Ilčík za pořadatele.
Se vstupným vyšli tento rok vstříc i ženám, které přece jen tolik vzorků nezvládnou a zbytečně by platily vyšší vstup. „My alkohol prodávat nesmíme, takže u vstupu dostanou ke katalogu návštěvníci i tzv. obslužné lístky. Pak neplatí za panáka, ale za to, že jim ho někdo nalije. Jeden vzorek je za jeden lístek, který stojí samostatně pětikorunu. Šampion se ale prodává za 4 obslužné lístky, 1., 2. a 3. místo jsou za tři lístky. Vzorky, které postoupily do subkomise, jsou za dva,“ vysvětluje ještě Zdeněk Ilčík z MANKYZu.
V devět večer akce oficiálně končí a rozjaření lidé z různých koutů republiky se chtě nechtě musí začít trousit domů. „Musíme, jinak by tu byli až do rána. Pit je pořád co,“ vysvětlují omluvně pořadatelé. A už se i proslýchá, že MANKYZ nechá svůj rekordní pálenkový počin zapsat dokonce do světové Guinessovy knihy rekordů…
Milovníci dobrého moravského pití ale nemusí být smutní – pokračujeme! Košty destilátů a vín ve sportovních halách a kulturácích totiž už od dubna vystřídají otevřené sklepy po celé jižní Moravě.
Článek vznikl ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu jižní Morava.
