Celkem patnáct laureátů, mezi nimi jedna dvojice a jeden kolektiv, respektive instituce, převzalo včera z rukou primátorky Markéty Vaňkové Cenu města Brna za rok 2018.Ve Sněmovním sále Nové radnice se ocitly v pomyslné září reflektorů výrazné tvůrčí osobnosti. Přišly, aby si převzaly ocenění za činy, díky kterým je život v moravské metropoli kvalitnější a přínosnější.
Ceny předávala laureátům primátorka města Brna Markéta Vaňková. „Už ze starověku pochází myšlenka, že obec netvoří zdi, ale lidé. Brno se mimo jiné může chlubit vědecko-výzkumnými, soudními a kulturními institucemi, vysokými školami, veletrhy, architekturou nebo sportovními úspěchy. To všechno je přirozeně dílem mnoha generací zdejších obyvatel a skrývá se za tím spousta úsilí a mimořádných schopností. A je třeba, abychom ty nejlepší, kteří dávají nosným a progresivním myšlenkám kousek po kousku tvar, neustále připomínali a vyzdvihovali,“ zdůraznila v úvodním proslovu Markéta Vaňková.
Za mimořádný přínos městu Brnu obdržel ocenění Vladimír Filip, který ve svém nakladatelství vydal již téměř pět desítek publikací mapujících historii Brna a brněnského regionu. Na velké části těchto brunensií se podílel také autorsky.
Cenu za zásluhy o svobodu a demokracii udělili zastupitelé Janovi a Sabině Kratochvilovým. Oba manželé, dříve zapojení do brněnského disidentského hnutí, jsou dnes aktivními umělci, kteří se ihned po listopadu 1989 zapojili do společenského dění a zejména do aktivit odhalujících podstatu a zrůdnost totalitních režimů. V roce 2007 založili v Brně Muzeum českého, slovenského a rusínského exilu 20. století.
Pro ocenění za mezinárodní spolupráci města Brna si přišli Petr Minařík a Pavel Řehořík, kteří v roce 1995 založili respektované nakladatelství Větrné mlýny a od roku 2000 pořádají středoevropský festival Měsíc autorského čtení. Ten dnes patří mezi nejvýraznější literární akce v Evropě a z Brna učinil centrum, kam se pravidelně sjíždí nejvýraznější představitelé světových literatur a odkud se česká literatura šíří za hranice naší země.
Za své perfektní sportovní výkony i následnou práci pro rozvoj brněnského i národního basketbalu si odnesl Cenu města Brna František Konvička. V dresu basketbalové Zbrojovky Brno se stal šestkrát mistrem a pětkrát vicemistrem Československa, ze šesti mistrovství Evropy přivezl do Brna dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jako trenér přivedl Brno ke třem titulům mistra republiky. V roce 2012 byl uveden do Síně slávy České basketbalové federace.
V oblasti technických věd město ocenilo vedoucího Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně docenta Jana Černockého, který se podílí na řadě úspěšných mezinárodních projektů zaměřených na řeč a umělou inteligenci. V kategorii přírodních věd si cenu odnesl profesor Josef Jančář, který stojí v čele oddělení pokročilých polymerních materiálů a kompozitů v institutu CEITEC a v České republice i ve světovém měřítku je vůdčí osobností oboru fyziky heterogenních polymerních a makromolekulárních systémů. Za přínos pro české lékařství získal Cenu města Brna profesor Miroslav Souček, který zasvětil svůj profesní život pacientům s vysokým krevním tlakem, je spoluzakladatelem Laboratoře pro výzkum řízení krevního oběhu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, spolupracující s Mayo Clinic v americkém Rochesteru, a věnuje se také studentům a doktorandům na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Na poli architektury a urbanismu připadlo letos ocenění architektu Aleši Burianovi, spoluzakladateli renomované architektonické kanceláře Burian–Křivinka, k jejímž realizacím mimo jiné patří brněnský AZ Tower. Klavírista světového renomé Igor Ardašev si převzal ocenění za hudbu, za oblast společenských věd byl oceněn emeritní profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Dušan Šlosar, bohemista a neúnavný popularizátor české řeči, který vychoval několik generací svých nástupců.
Jako všestranná evropská kulturní a literární osobnost, která výrazně ovlivňuje a utváří kulturní klima rodného Brna, obdržela cenu spisovatelka Kateřina Tučková. V kategorii dramatického umění vyzdvihlo město práci režiséra Iva Krobota, jenž mimo jiné vytvořil v Divadle Husa na provázku s dramaturgem Petrem Oslzlým řadu významných inscenací, například Taneční hodiny a Rozvzpomínání podle Bohumila Hrabala nebo slavnou Babičku s Jiřím Pechou v hlavní roli.
V oblasti publicistiky a žurnalistiky byla cena udělena Luďku Navarovi, jehož knihy věnované novodobé české historii se staly inspirací k několika televizním dokumentům, mimo jiné podle nich vznikl televizní cyklus Příběhy železné opony. V oblasti výtvarného umění a designu město udělilo cenu docentu doktoru Jiřímu Hynku Kocmanovi, který patří ke klíčovým postavám brněnského a českého konceptuálního umění, kde je v centru jeho zájmu především práce s papírem a knihou.
Ve kategorii in memoriam zastupitelé ocenili pěvce Jaroslava Jaroše, který ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí jako sólista opery Národního divadla v Brně.
Komise pro udělení Ceny města Brna posuzovala celkem 56 návrhů na vyznamenání 41 osobností, dvou dvojic a jednoho kolektivu. Z doporučených kandidátů pak zastupitelstvo vybralo a schválilo 15 laureátů, z nich jednu dvojici, a jednu instituci.
