Úterý 11. 11. 2025 | Svátek má Martin
Dnes, 12:00
Svatý Martin se v Brně ponese ve znamení husy, vína a lidových tradic. Každoročně si 11. listopadu připomínáme legendu o skromném vojákovi, který se stal biskupem a patronem chudých. K tomuto dni neodmyslitelně patří svatomartinské hody a první ochutnávky letošního vína. Ale proč vlastně právě husa a víno?
Svatý Martin z Tours žil ve čtvrtém století a pocházel z dnešního Maďarska. Původně sloužil jako římský voják, proslavil se ale skutkem milosrdenství, když se u městské brány rozdělil o svůj plášť s promrzlým žebrákem. Podle legendy se mu poté ve snu zjevil Kristus, zahalený právě do poloviny jeho pláště. Právě s polovinou tohoto pláště bývá často vyobrazován, většinou mu nechybí ani kůň. Ne nadarmo je nazýván patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů.
Martin se rozhodl odejít z armády, stal se křesťanem a později i biskupem v Tours. Byl známý svou pokorou a neochotou přijímat pocty. Žil skromně jako mnich ve své chatrči. Dokonce se podle pověsti před jmenováním biskupem schoval do husníku. Husy ho však svým kejháním prozradily, a tak jsou od té doby nedílnou součástí svatomartinských oslav. Jiná verze pověsti praví, že ho opeřenci rušili při kázání a nyní si odpykávají trest na pekáči.
Podle tradice se na svatého Martina podává pečená husa. Nejen jako symbol hojnosti, ale také coby připomínka oné legendy. Husa se navíc kdysi na venkově pekla právě v době, kdy končily zemědělské práce a začínal zimní klid.
Byl to svátek, kdy se lidé sešli, jedli, pili a bilancovali uplynulý rok. Šlo zároveň o poslední veselí před začátkem přísného adventního půstu, který trvá šest týdnů. Z husy se připravovala celá řada pokrmů, od polévky přes paštiku až po pečínku. Jedlo se také pečivo v podobě rohlíků nebo podkov.
Tradice sladkých svatomartinských rohlíčků pak dále souvisí s tím, že na den svatého Martina čeledínům končila služba. Když jim hospodář neprodloužil smlouvu, dávala jim hospodářka na odchodnou právě svatomartinské rohlíčky. Z tohoto důvodu se jim někdy přezdívalo též vandovnice. Tradičně byly z kynutého těsta s ořechovou či makovou náplní.
Na svatomartinský stůl proto patří i další klasiky jako červené zelí a houskové nebo bramborové knedlíky. Mnoho brněnských podniků nabízí svatomartinské menu právě v tomto tradičním duchu.
Svatý Martin žil velmi skromně a na bílém koni jistě nejezdil. Tato legenda vznikla velmi jednoduše, protože lidé si během let všimli, že vždy kolem svátku svatého Martina se začínají objevovat první vločky sněhu. Proto si propojili jeho jméno metaforicky právě s bílým koněm, který symbolizuje sněhové vločky.
Svatomartinské víno je první víno nového ročníku, které vinaři slavnostně otevírají právě 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut. Tato tradice vznikla v osmnáctém století na Moravě a v posledních desetiletích zažívá velký návrat. Mladé víno bývá lehké, svěží a ovocné, tedy ideální k svatomartinské huse.
Tradice byla v tuzemsku obnovena v roce 2004. Aby se víno mohlo pyšnit označením svatomartinské, musí splňovat kritéria a jeho vstup na trh musí každoročně schválit odborná komise. Zkonzumovat bychom je měli ideálně do Velikonoc.
V Česku se ke svatomartinské tradici vracíme po roce 1989, minulý režim ji totiž markantně potlačil. Například v Blansku, které se od roku 2008 nachází na severní větvi Evropské kulturní svatomartinské stezky, se nalézá kostel sv. Martina.
Blanenský kostel je poprvé písemně zmíněn roku 1136 a jeho zasvěcení pravděpodobně souvisí s vazbami biskupa Jindřicha Zdíka na tehdejší Francii a tamní silný martinský kult. Farnost a místní charita pořádá řadu tematických akcí.
Se svátkem svatého Martina se pojí celá řada lidových pranostik, které se vztahují hlavně k počasí, zimě a úrodě. Svatý Martin byl totiž v lidovém kalendáři považován za přelom podzimu a zimy, tedy konec prací na poli a začátek zimního odpočinku a hodování.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
