Archeologové v Židenicích narazili na stopy po staré výrobně knoflíků

Stavba nového bytového domu v Táborské ulici v Brně přinesla nečekaný archeologický objev. Archeologové tam narazili na odpadní jámy plné opracovaných říčních mušlí, které na přelomu 19. a 20. století pravděpodobně sloužily jako materiál pro domácí výrobu knoflíků.
Nález ukazuje na takzvané čamrdářství, tedy malou a domáckou neregistrovanou dílnu. „Jde o velmi cenný doklad brněnského příměstského malokapacitního řemesla, které zřejmě fungovalo jako neformální či subdodavatelská dílna pro židenický oděvní průmysl. Pro oficiální městské archivní statistiky bylo toto řemeslo příliš malé na to, aby zanechalo výraznější písemnou stopu,“ uvedl archeolog Michal Bučo na webu Archaia Brno.
Židenice a Zábrdovice byly v letech 1880–1910 centrem textilního a oděvního průmyslu. Místní krejčovství a konfekční dílny spotřebovávaly obrovské množství levných knoflíků.
Tato výroba byla v českých zemích silně regionalizována a fungovala v uzavřených cechovních či cechovně-domáckých sítích. Hlavními centry pak byla Vysočina, Dačicko a Podkrušnohoří.
„Použití sladkovodních mušlí, nejčastěji velevruba malířského či nadmutého, ukazuje na využití lokálních zdrojů. Velevrubi se masově vyskytovali v meandrujících a neregulovaných tocích Svitavy a Svratky i v přilehlých náhonech přímo v Židenicích a Zábrdovicích. Říční perleť byla levnější alternativou k drahé mořské perleti – knoflíky z ní byly menší a slabší, ale dostupné pro běžnou konfekci,“ dodal Bučo.

Kromě jam objevili archeologové ve spodní části staré kamenné studny také skleněné lahve spojené s touto výrobou. Mezi nimi vynikla speciální průtoková láhev se dvěma otvory. Dělníci ji měli používat k bezpečnému dávkování kyselin. V těch se hotové knoflíky bělily a máčely, aby získaly lesk, aniž by s nebezpečnými látkami museli manipulovat holýma rukama.










Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené