Dnes, 14:00
V prostorách bývalé Káznice na Cejlu probíhá od 23. do 27. září Faktor K. Festival performativního umění nabízí návštěvníkům divadelní vystoupení a performance, ale také prohlídky historické budovy, kaple a vězeňských cel. Součástí programu byl křest knihy Káznice žije!, která přibližuje uměleckou historii a potenciál celého objektu. Co bude s Káznicí v budoucnu však není jisté.
V brněnské Káznici se koná 7. ročník festivalu performativního umění a site specific tvorby Faktor K. Poukazuje na to, že i v chátrající budově s tak výraznou minulostí je možné dát prostor kreativitě a nechat místo dále žít. Festival zve veřejnost na pohybové performance, činohru, koncerty, výstavy a diskuze. „Předešlé ročníky prokázaly, že v surovém prostředí Káznice přináší intenzivní divácký zážitek často neverbální inscenace s výraznou audiovizuální složkou,“ vysvětlila dramaturgyně festivalu Zdeňka Kučerová.
V rámci programu se uskutečnil také křest knihy Káznice žije!, jejíž název kopíruje projekt, který pomohl přeměnit Káznici v místo přívětivé pro místní komunitu i umělce. Struktura knihy se shoduje s dramaturgickým konceptem stejného názvu a sleduje pět linek: Káznice pamatuje, Káznice se proměňuje, Káznice spojuje, Káznice inspiruje a Káznice přesahuje. Čtenářům tak představí historii objektu, ale zaměří se především na jeho komunitu a posun v posledních deseti letech. Autorem knihy je Pavel Strašák, zakladatel Faktoru K.
Na knize se podíleli lidé, kteří jsou s Káznicí dlouhodobě spojení, například kněz Jan Hanák, který ve vězeňské kapli od roku 2019 každý měsíc slouží mše. „Já jsem hlavně hrozně rád, že Káznice funguje, navzdory různým okolnostem. Takže kéž Káznice žije!“ okomentoval křest Hanák.
I přes příznivý vývoj Káznice v posledních letech zatím není jasné, co se s ní bude dít dál. Jediným oficiálním plánem města Brna, majitele prostor, je vybudovat z objektu Kreativní centrum Brno. Architektonický projekt zpracovalo studio KAVA a momentálně je v procesu stavebního řízení. Tento návrh počítá s demolicí bývalých úředníckých bytů, které jsou dnes místem, kde kromě jiného zkouší romský taneční soubor.
Měly by tak vzniknout další ateliéry, zkušebny, dílny, společenské místnosti a pietní místo. „Termín této zásadní proměny, zda k ní dojde v plánované podobě a vlastně i to, jestli k ní vůbec dojde, je stále nejisté,“ popisuje v knize Strašák. Veškeré aktivity umělců i komunity se tak pořádají v provizorních podmínkách a nejistotě.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám