Odborníci v Brně vyjmuli z léta nepoužívaných kamen básníka Jiřího Mahena staré písemnosti

Objevy putují k restaurátorům

Zmačkané dopisy, složenky i běžný papírový odpad dnes odborníci vyjmuli z kamen v Mahenově památníku v Brně, tedy v domě, který byl posledním bydlištěm spisovatele Jiřího Mahena. Časovou kapsu objevili teprve nedávno. Po celá desetiletí nikoho nenapadlo kamna se zarezlým víkem otevřít. Nyní se pět krabic písemností, smísených prozatím s odpadem, dostane do rukou restaurátorů a historiků, kteří musejí nález zpracovat a vyhodnotit.

„Pokud tam bude něco zajímavého, rádi bychom to nechali zde v památníku a zakomponovali do expozice,“ řekla novinářům ředitelka městské Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická. Knihovna o Mahenův památník pečuje od začátku 90. let, v přízemí má malou sousedskou pobočku využívanou obyvateli Masarykovy čtvrti, v patře je původní spisovatelova pracovna.

Nález si připsal vedoucí památníku Jan Ševčík. „Prováděli jsme inventuru a napadlo mě podívat se dovnitř. Kamna byla zarezlá, ale při troše snahy se do nich nahlédnout podařilo a byla plná papírů,“ řekl Ševčík. Zatím se zdá, že kamna se plnila postupně, nejstarší dokumenty z dob protektorátu byly úplně dole, zatímco horní vrstva pocházela z 80. let minulého století. Po celou dobu v domě žila vdova po Mahenovi Karla Mahenová se svou sestrou a kočkami. Zemřela v roce 1991.

Zmuchlané i roztrhané dopisy

Písemnosti dnes z kamen vytahovala v respirátoru a rukavicích restaurátorka Moravského zemského archivu Pavla Lukasová. „Nyní se všechno musí nejprve mechanicky očistit, potom narovnat,“ popsala Lukasová. Některé dopisy a další dokumenty jsou totiž zmačkané do kuličky, další budou muset odborníci znovu poskládat z útržků. Jak dlouho to potrvá, nechtěli zatím odhadovat.

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura, se narodil v Čáslavi v roce 1882, zemřel v roce 1939 v Brně, kde žil od roku 1910. Pracoval jako redaktor Lidových novin, divadelní dramaturg, zároveň vytvářel rozsáhlé literární dílo různých žánrů. Od roku 1920 budoval brněnskou městskou knihovnu. Po celou dobu první republiky patřil k nejvýraznějším tvářím brněnské kultury.

Městská knihovna v současnosti nese Mahenovo jméno, stejně jako jedna z budov a činoherní soubor Národního divadla Brno. Knížkou jeho experimentálních textů se ve svém názvu inspirovalo divadlo Husa na provázku. Mahenův památník vznikl v souladu s vůlí Karly Mahenové v roce 1992.