Kundera se vrací domů. V Brně rozbalují autorův archiv a chystají mu knihovnu

Literární historik a současný šéf největší knihovny na Moravě se Kunderou zabývá od studijních let. O autorovi románů Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Kniha smíchu a zapomnění napsal diplomovou či dizertační práci, aby následně o spisovateli připravil knihu, jejíž výtisk se shodou náhod dostal před zhruba dvaceti lety na stůl až k samotnému romanopisci. 

„Můj přítel Miroslav Balaštík tehdy poslal text Kunderovi, aniž by mi to řekl. Kundera mi pak jednou z ničeho nic zavolal. Bylo to pro mě velké překvapení. Připadal jsem si jako student u maturity. Rozhovor trval dlouho a naštěstí šlo o milé povídání,“ popisuje Kubíček první „setkání“ se světoznámým spisovatelem, jenž na apríla oslavil třiadevadesáté narozeniny.

Listinná část archivu je už z Francie v Brně

Návrat domů

Od prvního a nečekaného telefonátu se vztah postupně měnil v přátelství. Kubíček coby ředitel knihovny například organizoval v jejích prostorách ve spolupráci s autorem, který od roku 1975 žije ve Francii, výstavu k jeho devadesátým narozeninám. Nakonec právě osobní vazby přispěly k tomu, že manželé Kunderovi dali svolení, aby bohatý archiv plný fotografií, knih, korespondence nebo ocenění doputoval do Brna. 

„Při přípravách expozice jsme s Kunderovými hodně spolupracovali. Dokonce mi umožnili přístup k materiálům v jejich pařížském bytě. To považuji za vrchol důvěry. Přitom přišla řeč na budoucnost knihovny a archivu. Milanovi a Věře se myšlenka spojení tohoto souboru s MZK zalíbila. O to víc, když jsme se rychle shodli, že by nemělo jít o pouhý fond, ale o živou kulturní instituci s vlastním programem. Kundera se tak symbolicky vrací do rodného města,“ vzpomíná ředitel, jenž funkci zastává od roku 2014. 

Tomáš Kubíček představuje Kunderův archiv

Archiv plný pokladů 

Definitní rozhodnutí, že osobní materiály literárního velikána zamíří do Brna, padlo před dvěma lety. Pandemie covidu ale přesun archiválií z Paříže do moravské metropole pozdržela, a tak první zásilka dorazila teprve letos v létě. Do vzdělávací instituce se dostaly listinné části archivu, korespondence s nakladateli, recenze na jeho knihy nebo literární ocenění, mezi nimiž nechybí ani prestižní Jeruzalémská cena, udělovaná za literaturu a boj za lidská práva.

Zvláštní část souboru tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, které natáčela v šedesátých letech, nebo reportáže z Francie pro Český rozhlas z počátku 90. let. Nechybí ani početná sbírka fotografií. Na snímcích najdou zájemci třeba Kunderu při diskuzích s režisérem Milošem Formanem nebo rodinné snímky s rodiči, manželkou i věrným psem, což částečně boří zažitou představu o Kunderovi jako podivínovi. 

Na fotografiích je Kundera s mnohými osobnostmi 

Milý a laskavý člověk

„Kundera je ve skutečnosti milý, laskavý, pozorný a přátelský člověk, Je potřeba rozlišovat dvě podoby. Kundera zmizel z veřejného života v roce 1985. Tehdy po špatné zkušenosti s francouzskými novináři přestal poskytovat rozhovory a veřejně nevystupuje. On se ale nestáhl ze života. S přáteli je v neustálém kontaktu a neustále si udržuje přehled i o Brně,“ říká ředitel, který má před sebou nyní jednu z největších úloh ve funkci, na půdě MZK vybudovat Knihovnu Milana Kundery.

V plánovaných prostorách bude možné nejen bádat nad dílem evropského literáta, ale také pořádat odborná setkání, diskuze či konference. „Věřím, že do konce roku budeme moci Knihovnu Milana Kundery otevřít,“ doufá Kubíček. 

Součástí archivu jsou mnohé cenny, které spisovatel posbíral. Na snímku cena Franze Kafky