pondělí 6. prosince 2021 Mikuláš

Šamanova loutka z doby lovců mamutů má v Brně pamětní desku

Moravské zemské muzeum v brněnské Francouzské ulici odhalilo pamětní desku takzvané šamanově loutce z doby lovců mamutů. V místě se našla před 130 lety při hloubení kanálu, uvedl v tiskové zprávě archeolog Martin Oliva.

Dělníci tehdy narazili na shluk kostí na křižovatce Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké. Nálezem se zabýval profesor německé techniky Alexander Makowsky. "V místě objevu nechal vyhloubit jámu o ploše osm metrů. Ve spraši, okrem probarvené do červena, narazil v hloubce 4,5 metru na metrový kel, spočívající na mamutí lopatce. Hned vedle ležela lidská lebka a další okrem zbarvené lidské kosti," uvedl Oliva.

Ústřední význam má podle něj právě lebka a části obou stehenních kostí staršího muže nesoucí stopy kostního zánětu, lidově zvaného kostižer. Ten musel být vrozený, takže pohřbený muž po celý život trpěl značnými bolestmi. Právě z takových fyzicky a psychicky zkoušených jedinců se podle etnohistorických záznamů rekrutovali šamani, čili lidé domněle schopní komunikace s duchy v zájmu svého společenství. Umožňoval jim to stav transu, navozený drogami, rytmem bubnování nebo právě bolestí. Tomu odpovídají i v místě nalezené milodary - ohlazený konec sobího parohu je podle archeologa zřejmě paličkou na buben a dvě mezikruží z opuky jsou zase typickými šamanskými kruhy, známými ze Sibiře. Unikátní je také sada kotoučků z mamutoviny, mamutích stoliček, kosti a kamene.

Mezi nálezy ale podle archeologa vyniká soška z mamutoviny, která se skládá ze tří dochovaných částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů. Právě této sošce je pamětní deska věnována.

Celý soubor nalezených věcí nemusel být podle archeologa hrobem s milodary, ale mohl představovat úschovnu posvátných a "liturgických" předmětů, k nimž jakožto schraňované ostatky patřily i kosti mocného šamana. Radiokarbonová analýza z oxfordské laboratoře objev datuje do doby 23.680 plus mínus 200 let před dneškem, reálné stáří je podle archeologa ještě o tři až 4000 let vyšší. "Ocitáme se tedy na sklonku éry lovců mamutů s kulturou zvanou gravettien a právě tento nález dovolil poodhalit taje jejich duchovního života," uvedl Oliva.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Moravské zemské muzeum

Štítky ČR, muzea, archeologie, Brno

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.