Ti, kdo ještě před pár lety lámaly nad folklorním hnutím hůl a označovali jej za žánr skomírající, ba vymírající, už jistě pochopili, jak moc se ve svých předpovědích mýlili. Folklorní dění v posledních letech prorůstá do oblastí života, kde bychom jej nikdy nečekali. Zájem o lidovou kulturu a národopisné dění roste a sílí, a ani loni tomu nebylo jinak. Připomeňme si aspoň to nejdůležitější.
Galavečer 10. výročí přistoupení k Úmluvě o ochraně nemateriálního kulturního dědictví UNESCO, zdroj: NULK Strážnice
Nejprve obecně a hodně zeširoka. Kdo by si byl ještě před deseti, a ať nežeru, před pěti lety pomyslel, že slovácká lidová ornamentika bude zdobit hadrové tenisky a trička made in China? Že se motivy starobylých krojových výšivek vrátí do každodenního šatníku mladé generace? Nejspíš nikdo! A ejhle. Móda inspirovaná lidovou kulturou zažila nečekaný boom. Novodobé malérečky malují na všechno, co pomalovat jde. A jde jim to skvěle. Auto, fasáda domu, dívčí tělo, streetart na stavební buňce, autobusová zastávka, to vše ožívá starými motivy nebo malbami, které v nich našly inspiraci.
Autobusová zastávka ve Velké nad Veličkou, autorka: Lenka Jurečková
A u maléreček to zdaleka nekončí. Vyšívačky a vyšívači, návrhářky a návrháři, designérky a designeři, záplava spotřebního zboží a uměleckých výrobků kulminuje, až jeden začne přemýšlet, jestli to už není „zu viel“.
Taky musím zmínit stovky zábav a akcí, které úspěšně konkurují koncertům hlavního hudebního proudu i akcím ve stylu tuc-tuc. Kdo nebyl na hodech, na cimbálce v Brně nebo Folklorním mejdle v Praze, ten jako by nebyl. A festivaly? Nabito! Lidmi i úžasnou atmosférou. Tak jen, aby se to nějak nezvrtlo.
Malované trepka, autorka Petra Lebedová
Tuto událost minulého roku určitě nemůžu opomenout. Patří právem mezi ty nejvýznamnější.
Právě před deseti lety přistoupila Česká republika k Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Péče o nehmotné dědictví, která do té doby dostávala trochu na frak tím získala nové zdroje i vítr do plachet. A co že to máme za těch deset let v seznamu zapsáno? Jízdu králů na Slovácku, nejen tu vlčnovskou, ale také jízdu v Kunovicích, Hluku a Skoronicích. Slovácký verbuňk, Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, Sokolnictví, společně se Slovenskem tradici loutkářství a od konce roku 2018 také technologii výroby Modrotisku, který u nás můžete obdivovat ve Strážnici a Olešnici.
Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, který je v gesci Ministerstva kultury loni přibyla tradice krajkářství na Vamberecku a tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku.
Proč právě ten? Je jen jednou za čtyři roky, a tak si taky jednou za čtyři roky zaslouží větší pozornost. Navíc, XX. ročník byl opravdu mimořádně vydařený. Když vezmeme v úvahu, že jde o regionální festival, na kterém se prezentuje pouze region Kyjovského Dolňácka a sousedního Ždánicka, jsou některá čísla ohromující. 4 dny programů, 4 200 účinkujících, 4 000 krojovaných z Kyjovska ve slavnostním průvodu. Navíc, Kyjov o druhém srpnovém víkendu atakovalo bezmála 40 000 návštěvníků a organizátoři to bez ztráty kytičky zvládli, včetně stanového městečka pro batůžkáře, který byl novinkou. Všichni, kdo holdují folkloru nebo jen nevšedním zážitkům se tak mohou těšit na další ročník, který bude už v roce 2021. Ano, netradičně po dvou letech. Bude to totiž přesně 100 let od pořádání prvního ročníku.
Musíme ale férově říct, že se skvěle vydařily taky další akce a festivaly. Holt, když folklor frčí, tak se daří.
Nemálo našich kamarádů odešlo loni zpívat, hrát a tančit do království nebeského. Tak už to holt chodí a vzpomínkám na ně bychom mohli věnovat několik stran. Za všechny vzpomenu aspoň na Jiřího Traxlera. Přední český etnomuzikolog, skladatel, scénárista a hudebník odešel 17. dubna 2019. Byl vydavatelem sborníků, zpěvníků, edic kramářských písní a městského folkloru. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s Etnologickým ústavem České akademie věd, kde pracoval jako folklorista v oddělení etnomuzikologie.
Zákeřné nemoci podlehla 28. října houslistka a zpěvačka Jitka Šuranská. Držitelka tří Cen Anděl byla označována jako andělská umělkyně, která vdechla folklóru moravského Slovácka nový život.
Pravdu budou mít všichni, kdo si myslí, že se toho opravdu významného vloni odehrálo mnohem víc a začnou vypočítávat vše, na co jsem zapomněla. Lidová kultura žije a bují tak, že by bilancování předešlého roku mohlo být násobně delší. Takže mi klidně napište, co bylo právě pro vás tou největší folklorní událostí roku 2019.
A teď už plnou parou do toho nového! Začínají plesy a za pár týdnů tu máme fašaňky.
Rubrika Folklorní Drbna vzniká ve spolupráci s agenturou Taktiq Communications
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
