Expozice 100 let Velkého Brna představí například to, čím vynikaly obce, které se k městu postupně připojily. Na informačních panelech, historických fotografiích a pomocí dobových předmětů je návštěvníkům přiblíženo postupné rozšiřování města, které známe dnes. Výstava je součástí oslav 100 let vzniku Velkého Brna a potrvá do 11. srpna.
Výstava Muzea města Brna, která je od pátku otevřena v Křížové chodbě Nové radnice, připomíná 100 let od vzniku Velkého Brna, kdy se k městu postupně přidalo 23 sousedních obcí. Společně tak vytvořily Brno, jehož rozloha se sedmkrát zvětšila a počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. Výstava je veřejnosti dostupná každý den od 12. července do 11. srpna. Vstupné se neplatí.
Výstava je složena z informačních tabulí, historických fotografií a předmětů. Panely s informacemi o jednotlivých městských částech jsou seřazeny chronologicky podle toho, jak se jednotlivé vesnice a města (Husovice a Královo Pole) postupně k Velkému Brnu připojovaly. Městské části jsou charakterizovány citáty či texty z tehdejších turistických průvodců a připomínají je dobové fotografie a mapy. V Křížové chodbě se pak nacházejí i vitríny s dobovými předměty, které se snaží ještě více vykreslit kolorit začátku 20. století v Brně.
„Jedna z vitrín například zobrazuje pomyslné maminčiny poklady. Jsou v ní šperky, hračky nebo medailonek ve tvaru srdíčka,“ popsala Dana Olivová, vedoucí Oddělení historie Muzea města Brna. Atmosféru doplňují i reklamy z doby monarchie a první republiky.
Dominantou výstavy je pak velkoformátová mapa, která zobrazuje, čím dříve vynikaly obce, které se staly součástí Velkého Brna i jejich charakteristické rysy. „Každá obec něčím vynikala, proto jsme se rozhodli tato specifika zobrazit přímo na mapě. Návštěvníci zde uvidí například židenického dělníka, komín maloměřické cementárny, jundrovský parník, komárovské koláče nebo Bodláky z brněnských Ivanovic,“ vypočítal kurátor výstavy Pavel Košťál z městského muzea.
Umístění výstavy je podle ředitele Muzea města Brna zvoleno záměrně. „Kde jinde uskutečnit výstavu o vzniku města než v místě jeho správy, tedy na Nové radnici,“ vysvětlil Pavel Ciprian. Brněnská radnice byla až do roku 1918 pod německou správou, a proto se i většina obyvatel při sčítání lidu přihlásila jako německy mluvící. Na konci téhož roku začali Brno spravovat Češi, s čímž souvisela i nutnost připojit k městu co nejvíce okolních obcí.
„Když se tak v roce 1919 stalo, byla to opravdu velká událost. Město, které se dříve nazývalo předměstím Vídně se stalo druhým největším městem v Československu,“ doplnil Ciprian. V té době se v Brně začaly koncentrovat správní úřady, justiční instituce a vznikaly zde vysoké školy. Kromě toho znamenalo rozšíření města také například rozkvět v oblasti kultury a moderní architektury.
Poprvé se Brno rozrostlo ale ještě o něco dřív, v roce 1850. Tehdy se k centru obehnanému hradbami přidaly předměstské ulice Křenová a Cejl, Zábrdovice nebo Staré Brno. V polovině 19. století byly strženy hradby, a město se tak mohlo dál rozrůstat. Velké Brno vzniklo po první světové válce.
„Vedly k tomu praktické důvody, Brno už stavebně srůstalo s okolím, například s Královým Polem nebo Husovicemi. Dalším důvodem bylo město počeštit a připojit k Brnu, které bylo do té doby spíše německé, co nejvíce českých obcí,“ vysvětlil Košťál.
Brno se ale rozrůstalo i po roce 1919. Poprvé se tak od té doby stalo v roce 1944, kdy se k městu připojila Líšeň. Mezi lety 1957 a 1960 přibyl například i Bystrc, Holásky nebo Mokrá Hora. Po jedenácti letech pak i Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice, Ořešín nebo Žebětín. „Brno postupně dostalo takovou formu, jakou má dnes. Jako poslední se k městu připojil v roce 1980 Útěchov, od té doby se rozloha Brna nezměnila,“ uzavřel Košťál.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
