Kostel svaté Máří Magdalény na Masarykově třídě je od 17. července uzavřen veřejnosti. Důvodem jsou trhliny ve zdech a odpojování věže kostela od zbytku stavby. Nyní se zkoumá statický stav konstrukce.
Kostel svaté Máří Magdalény v Brně je zvláštní především díky nepřetržitým modlitbám. Je zde také stále vystavena Nejsvětější svátost. Celoročně je tady i stálá zpovědní služba, to znamená že je k dispozici kněz pro rozhovor. „Protože je kostel blízko vlakového nádraží, jezdí sem věřící z celého Jihomoravského kraje,“ uvádí význam kostela farní vikář kostela Pavel Kafka.
Kvůli trhlinám je ale neustálá modlitba a možnost zpovědi u kněze přesunuta do kostela Nalezení Svatého kříže v Brně na Kapucínském náměstí.
Kostel je totiž od 17. června veřejnosti uzavřen z důvodu trhlin ve zdech a následným průzkumům statického stavu konstrukce a s tím spojenými sondami. Trhliny se poprvé objevily v klenbě nad oltářem, a to na začátku června. V té době byly ovšem pouze vlasové. Během pár dnů se však praskliny začaly rozestupovat „Udělali jsme tedy opatření v podobě zajištění monitoringu trhlin, ale pořád byly trhliny v řádu milimetrů. Časem ovšem začaly být trhliny viditelné i z venku a museli jsme tedy hledat příčiny,“ uvedl technik stavebních investic brněnského děkanství Libor Kubíček.
Prvotně se zdálo, že příčinou je spodní voda nebo déšť. Posléze se zjistilo, že pravým důvodem trhlin je prasklá vodovodní přípojka pod objektem. „Zvodněné prostředí způsobilo to, že začalo klesat podloží a začala sestupovat i věž. Věž, která je dostavovaná se začíná oddělovat od kostela a vyvrací i okolní stěny, proto lze vidět trhliny,“ popisuje příčinu trhlin Kubíček.
Kostel se totiž nachází uprostřed bývalého židovského ghetta a toto místo bylo možná jedno z míst, kde stála původní židovská synagoga ze 13. století. Kostel je tedy vystavěn na základech starých židovských domů. „Když naši předkové zakládali tuto stavbu využili historické základy a původní zdi. I z těchto důvodů jsme si mysleli, že podzemí, které pod kostelem možná je zapříčinilo praskliny a statické problémy, které se tu objevily,“ komentuje možnou příčinu prasklin znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Problémy se založením tady byli už v minulosti. Trhliny zde byly zaznamenány už kolem roku 1826. Podle Svobody je příčinou nedostatečné nebo komplikované založení stavby.
Vše je ale pouhá spekulace. Podzemí v této oblasti totiž dosud nebylo prozkoumáno. „Když jsme dělali průzkum Římského náměstí (dnešní Františkánská ulice) našli jsme velké množství podzemních prostor ale tuto část, která je mezi Masarykovou třídou a Římským náměstím jsme nikdy nezkoumali. Takže i tady je možná problém v existenci podzemních prostor. Bylo by záhodno prostory prozkoumat,“ popisuje Svoboda.
Nyní je prvořadé udělat průzkumy a sondy. Pak se bude vytvářet projekt na rekonstrukci a následně proběhne samotná rekonstrukce. Kromě statického zajištění nosných konstrukcí kostela, věže a přilehlé fary se počítá i s opravou střešní konstrukce, včetně obnovy krytiny a fasády. „Bude to složité. Vše se bude muset projednávat s památkáři. V této fázi nedokážu odhadnout, jak dlouho budou opravy trvat,“ dodal Kubíček.
Současný kostel se nachází v oblasti bývalého židovského ghetta. Když byli Židé v roce 1454 z Brna vykázáni, městská rada veškeré parcely židovských domů rozprodala a na tomto místě byl postaven kostel. V roce 1643 dostali pozemek františkáni. Ti původní kostel zbořili a postavili kostel, který můžeme vidět nyní.
