„##T#€£#%#“ tak zní název stand-upu Terezy Groszmannové, který pro ni napsal a s důvěrou v její komediantský temperament nazkoušel Martin Čičvák. Jak už málo srozumitelný titul napovídá, mělo se jednat o představení neprodejné. Tereza jen na tento večer potřebovala neprůstřelné alibi. Když už ale lidé přišli, rozhodne se je pro svůj smělý plán na hraně zákona získat a udělat z nich spolupachatele světového dobra. A naučit je střílet. A střílet si nekorektně ze všeho, co si to právě zaslouží.
Před představením jsme krátce vyzpovídali hlavní aktérku, Terezu Groszmannovou.
Martin Čičvák pro Tebe napsal stand-up. Můžeš naznačit nakolik je postava Terezy Groszmannové podobná té reálné?
Jak kdy, jak v čem. Tak třeba v počtu dětí a manželů to sedí.
Jak vlastně probíhala spolupráce s autorem tohoto netypického textu?
Naprosto typicky. Přišel, vysvětlil, podíval a šel.
Žena se zbraní v jedné ruce a s novorozenětem ve druhé je jedna z podob, kterou na sebe během stand-upu bereš. Co to značí? Zostřenou ochranu rodinného krbu, nebo expresivní feministický postoj? Je to představení „vhodné pro ženy“?
Jako žena bych řekla, že je to vhodné pro ženy. A jako muž říkám, že chlapy nezklamu. A exprese bude. A postoj taky – k čemukoliv.
Součástí hry jsou svatební šaty. Vedeš tam o nich kratší monolog. Pro mnoho žen je to až kultovní oděv, spojených se zásadní proměnou jejich života, leckdy však poněkud idealizovanou. Co ty a svatební šaty? Vyvolává to v tobě nějaké konkrétní emoce?
No jéje.. . . Vždycky, když jsem doma sama, tak vytáhnu staré záclony a omotám se a jsem v bílém. Ale nikomu to neříkám, protože by se mi lidi smáli. A změna to je, to ano. Svatba mi vždycky tak nějak změnila život.
Ve stand-upu se bude střílet a to zejména ve smyslu střílet si z někoho. Jeho humor je tzv. nekorektní, což může být v dnešní době docela osvobozující, nebo ne? Jak se ti žije v této hyperkorektní době?
No, někdy je to o fous. . .
Proč jsi kývla na účinkování ve stand-upu?
Viděla jsem, jak teď nedávno přistála v Benátkách ta obří výletní loď a uvědomila jsem si, jak se ty ubohé Benátky můžou bránit? Jsem jako to město. . . taky chci křičet, proto ten stand-up. Brno in Oil.
Začala jsem dělat stand-up, když jsem viděla Madonnu jít na ples v Metropolitní opeře v sice obří róbě, ale celé maskáčové róbě. A když se jí ptali: „Proč maskáčová róba, Madonno?“ řekla: „No, přece móda a válka ten paradox!“
