Ačkoliv je oficiálně pěší zónou, historické centrum Brna prostor vyhrazený výhradně chodcům rozhodně nepřipomíná. Například na Masarykově ulici je běžné kličkovat mezi projíždějícími šalinami a vozy zaparkovanými v místě chodníku mezi budovami a kolejemi. Kolik aut přesně projede rušnou třídou každý den v pracovních hodinách nyní dokazuje video, které zveřejnil krajský zastupitel Michal Doležel.
Doležel umístil kameru na střechu budovy na nároží ulic Masarykova, Jánská a Panská. Kamera zaznamenávala pohyb projíždějících vozidel mezi půl devátou ráno a pátou odpoledne. Výsledek? Masarykovou ulicí projelo 916 vozidel. „Z brněnské pěší zóny se v poslední době stala spíše magistrála, do které je umožněný vjezd prakticky komukoliv," uvedl Doležel.
Problém se zvýšenou frekvencí automobilové dopravy v pěší zóně vznikl paradoxně až po zavedení rezidentního parkování. Obyvatelé centra a podnikatelé, kteří mají v jádru města provozovnu, totiž s parkovacím oprávněním získali i možnost téměř neomezeného pohybu. Řidiči si tak záhy uvědomili, že mohou dle libosti využívat historické jádro jako zkratku, aniž by porušovali zákon.
Skutečnost, že řada řidičů současný stav zneužívá, přiznává i náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS). „Je nepopiratelné, že existují vozidla, která porušují zásobovací časy, ale v takových případech se dopouští přestupku, jelikož je k tomu jejich vjezdové oprávnění neopravňuje," uvedl Kerndl.
Podle něj je ale současný stav oproti minulým rokům vlastně klidnější. „Video pana Doležela může vypadat „děsivě“, nicméně pokud se podíváme na reálná čísla, tak ulicí Masarykovou projelo v roce 2017 (od 6:00 do 18:00 hodin) cca 1600 vozidel, v roce 2019 cca 1700 vozidel a pokud mají kolegové data s 900 vozidly (od 8:30 do 17:00), tak se domníváme, že i při zohlednění jiných časů jsou počty vozidel menší, než byly v minulosti," dodal Kerndl.
Tento problém se snaží město ve spolupráci s Brnem-střed vyřešit už od komunálních voleb v roce 2018. Původně mělo dojít k nové regulaci pohybu po městě už na začátku letošního roku, jednání se však protáhla as město slibuje nápravu od 1. září.
„Z úrovně městské části jsme chtěli omezit provoz v centru již z kraje roku 2019. Aktuálně je nový systém regulace vjezdů a kontroly připraven na spuštění k 1.9.2020. Ve zkratce mohu říct jen tolik, že vjezd do pěší zóny bude oproti dosavadnímu stavu velmi radikálně omezen," uvedl Jan Mandát (Brno autem), který má na brněnském středu v gesci oblast dopravy.
Podle něj bylo při jednání mezi městem, městskou částí a obyvateli nutno „citlivě vyvažovat zájmy rezidentů, abonentů, zásobování, taxislužeb a dalších." Hlavní podíl viny na současné situaci má podle něj nedotaženost projektu z dílny předchozí koalice.
„Domnívám se, že nynější dálnice přes centrum je výsledkem ukvapeného a nepromyšleného postupu bývalého vedení města. My jsme se chtěli právě takovému řešení vyhnout a (mimo jiné) proto se na celé koncepci pracovalo tak dlouho," uvedl Mandát.
Neutěšené situaci v centru nahrává také skutečnost, že ani dva roky od zavedení modrých zón nefunguje kamarový systém, který měl hlídat vjezd vozů do centra města. Podle Kerndla kamery aktuálně fungují, sbírají ovšem jen statistická data.
Práci kamer tak stále suplují brněnští strážníci. „V letošním roce už hlídky městské policie zkontrolovaly jen u vjezdů do pěší zóny bezmála 40 tisíc vozidel. Podle dlouhodobé statistiky jsou však v době přítomnosti hlídek jen dvě procenta pokusů o vjezd neoprávněných," uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem, podle kterého došlo k zásadnímu zlepšení oproti prvním týdnům od zavedení rezidentního parkování na podzim 2018, kdy se pokoušelo vjet do centra více než 60 % řidičů bez oprávnění.
Další velkou bolístkou v centru města je i nešetrné a často arogantní parkování osobních vozidel i dodávek, které komplikují život chodcům. Od loňského podzimu takové případy dokumentuje facebooková stránka Mapa „zásobovacích“ vozidel v Brně. „Jsou to většinou luxusní auta, ve kterých asi nikdo nevozí bedny do restaurací. A se spoustou těchto aut se potkáváme pravidelně v různých částech města,“ uvedl pro iRozhlas.cz správce stránky Marek Lupač.
Město přitom stanovilo povolenou denní dobu na zásobování v centru od 6 do 9 hodin dopoledne a od 18 do 22 hodin večer, a to pouze na dobu nutnou pro vykládku a nakládku. Výjimkou je pouze zásobování léků nebo zboží, které se může zkazit.
Strážníci jsou na (ne)zásobovací vozy často krátcí. Důvod je často až prostý - kvůli šíři kol mna ně nejde nasadit botičku. A s pokutou si řidiči hlavu nelámou. „Na tomhle místě stává vozidlo, které má velké pneumatiky a nejde mu nasadit takzvaná botička. Ten řidič zcela jistě ví, že se přestupku dopouští a dělá to opakované,“ prozradil redaktorovi rozhlasu Tomáši Kremrovi strážník Miroslav Městka. Řidič nemusí platit pokutu na místě, počká si a vyplatí se mu to. „Nereaguje na výzvy a počká si, až doběhne zákonná lhůta a jde do společného řízení, kde pokutu zaplatí jednorázově,“ dodal Městka.
Řidiče pak paradoxně chrání i skutečnost, že parkují dle libosti na chodníku zrovna v pěší zóně. Podle strážníků totiž legislativě v pěší zóně nerozlišuje chodník a zbytek komunikace, proto mohou situaci řešit pouze pokutou a ne odtahem.
Město chystá od září změnu, která by měla situaci zlepšit. Historické centrum rozdělí do sedmi podoblastí s omezeným povolením k vjezdu. Tím se vyřeší nežádoucí korzování napříč celou dosavadní zónou. „Intenzitu vozidel v centru rozhodně vnímáme jako problém. Proto chceme od září opět rozdělit centrum na podoblasti a omezit vjezd některým službám," vysvětlil Kerndl.
„Je však nutné si uvědomit, že se v centru nachází velké množství obchodů, sídel firem či úřadů a i rezidentů, kteří musí nějak zásobovat a mít přístup ke svojí nemovitosti, nebo bydlišti. Není tedy možné vozidla z pěší zóny úplně vymazat, nicméně můžeme jejich počet omezit," uzavřel náměstek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.