Cyklistům se v Brně nežije dobře, město ohledně cyklodopravy zaspalo, říká Šindelář z Brno na kole

Jak se žije cyklistům v Brně?

Lidem na kole se v Brně žije mrzutě. Všichni vidí, že se toho v ostatních městech dělá pro cyklisty hrozně moc. Praha je schopná utratit sedmdesát až sto milionů ročně a vytvářet kilometry a kilometry bezpečných cyklo–opatření každý rok. V Brně se cyklo–opatření naopak ruší. Lidé jsou z toho rozmrzelí, a přitom je cyklistů v Brně čím dál víc. To je ale zajímavé, že i když se situace nijak zásadně nezlepšuje, na kole jezdí víc a víc lidí.

Cyklistů v Brně je čím dál víc, přesné počty ale nikdo nezná

Kolik je tedy v Brně cyklistů?

To můžeme řešit jen dojmologicky. Můžeme se podívat na počty kol před nádražím, na křižovatkách u Kounicovy nebo Nových Sadů, na ulici Renneské, a tak bych mohl pokračovat. Už jen pocitově uvidíme, že to jsou násobky oproti situaci před pěti lety.

A nějaké konkrétní číslo?

Zde jde znát deficit Brna oproti jiným městům. V Brně se nesčítá cyklo–doprava. Zatímco Praha má třeba dvacet automatizovaných sčítačů, kdy se přes indukční smyčky automaticky měří, kolik lidí projede a data jsou k dispozici online, Brno nemá sčítač ani jeden. To ukazuje postoj k cyklo–dopravě. Měří se tu auta i MHD, cyklo–doprava ale zkrátka není prioritou ani v tom smyslu, že bychom se zajímali o to, kolik je zde cyklistů.

Brno si může vzít příklad nejen z Prahy, ale také z dalších menších měst po celé České republice

Kdy se v Brně cyklistice dařilo?

Brno je pasivní a oproti jiným ať zahraničním, tak už i Českým městům zaspává. Poslední období, kdy cyklo-–nfrastruktura zaznamenala nějaký dynamický rozvoj, bylo za primátora Onderky a náměstka pro dopravu za ODS Kociana, kdy se opravdu utrácelo ve velkém za zajímavé stavby. Například za cyklo–pruhy na ulici Kounicova v délce asi 900 metrů, které nemají obdoby. Nic podobného se neudělalo ani za minulé radnice, ani za současné.

Zmínil jste, že by se mohlo Brno nechat inspirovat u jiných českých i zahraničních měst. Jaká máte na mysli?

Příkladem velkého města je Praha, ale můžeme se podívat i na maloměsta, jako je například Břeclav, nebo Pardubice. Těch měst, kde se dá inspirovat, je spousta. Když jsem před šesti lety v Brně začínal s lobbováním za cyklistiku, pořád jsme ukazovali na zahraničí – když to jde tam, proč by to nešlo v Česku? Když mluvím o situaci v Brně se zaměstnanci pražského magistrátu, kteří řeší cyklo–dopravu, chytají se za hlavu a říkají, že se s nimi srovnáváme přesto, že oni toho zase tolik nedělají. V Brně jsme prostě úplně zaspali.

Když nemáte lidi, nemáte ani výsledky, kterými byste se mohli pochlubit, říká Šindelář

Jak se k cyklistice v Brně staví samo město? Snaží se cyklo–dopravu podle vás podporovat například výstavbou nové cyklo–infrastruktury?

Tak, že to není priorita. Kdyby to byla priorita jako Velký městský okruh nebo veřejná hromadná doprava, rozvíjí se jiným způsobem. Cyklo–doprava je pro stávající radnici asi pouze doplňkem, na který možná vyjdou čas a peníze a když ne, tak to nikoho trápit nebude. Tomu odpovídají i kapacity, které město vyhrazuje. Praha má pro řešení cyklo–infrastruktury vyhrazeno asi 20 úvazků, v Brně to je zhruba půlúvazek až jeden úvazek. Když nemáte lidi, nemáte ani výsledky, kterými byste se mohli pochlubit.

Ve kterých lokalitách v Brně je situace dobrá? Kde naopak není?

V Brně není žádná městská část ani lokalita, u které by se dalo říct, že se tam suprově jezdí na kole, možná jen nějaké okrajové části, kde není intenzivní motorová doprava. Hlavně Brno je malé a lidi se pohybují napříč celým městem a vždycky narazí. Někde nějaká cyklostezka nebo cyklo–pruh je, ale pak vždy musí mezi auta, kde se nejezdí bezpečně. V Brně není žádná oblast, která by se dala vypíchnout, že se v ní jezdí hezky.

Údržbu cyklostezek mají na starosti jednotlivé městské části, ne vždy se o ně ale starají

Jak se město o cyklostezky, případně cyklo-pruhy, stará?

Zimní údržba cyklostezek je z magistrátu delegována na jednotlivé městské části, tím pádem je to potom na nich. Ale pak to vypadá tak, že se třeba vůbec neudržují. Město nemá žádnou plošnou strategii údržby pro to, aby mohli lidé jezdit po udržovaných cyklostezkách. Z pohledu města jsou to chodníky, ne významné dopravní komunikace.

A obracíte se ohledně údržby na ty městské části, kterých se to týká?

Ano.

Jak reagují?

To je jiné starosta od starosty, úředník od úředníka. Myslím si, že od města je to alibismus, když to nechávají na městských částech, cyklo–doprava pro ně prostě není důležitá.

V rámci projednávání nového značení a budování rezidentního parkování vydala Policie České republiky nezávazné stanovisko, kterým vyjadřuje nesouhlas s využíváním cykloobousměrek v brněnských jednosměrných ulicích

V posledních týdnech jsou v souvislosti s cyklo–dopravou v Brně tématem číslo jedna cykloobousměrky. Můžete říct, jestli jsou bezpečné?

Podle všech statistik a zkušeností z Česka i zahraničí jsou bezpečné. Je to asi patnáctkrát bezpečnější jet cykloobousměrkou než po nějakém hlavním tahu. V cykloobousměrce je navíc sedmkrát bezpečnější jet v tom protisměru, než ve směru kudy jezdí auta.

Čím tím pádem tedy argumentuje policie, když doporučuje rušení cykloobousměrek kvůli bezpečnosti?

Policie neargumentuje ničím. Pouze oznamuje a nemá to jakkoliv podložené. Policie nemá svoje dojmy podložené zhola ničím, protože podložit nejdou. Na světě ani v Česku neexistuje žádná statistika, která by ukazovala, že cykloobousměrky nejsou bezpečné.

Podle spolku Brno na kole jsou doplňující opatření zbytečná, protože k nehodám v cykloobousměrkách nedochází

Spolek Brno na kole uvádí, že obavy Policie, i když nepodložené, lze řešit podle existující legislativy a norem i bez rušení cykloobousměrek. Jak konkrétně?

Policie se strachuje, že řidič při vyjíždění z parkování dost nevidí. V tom případě se dá dát na místo dodatková tabulka, že si má zajistit rozhled, nebo někoho, kdo jej bude navigovat. Z hlediska legislativy řidič při vyjíždění z parkovacího místa nesmí omezit ani ohrozit nikoho, kdo po pozemní komunikaci jede. Dalším opatřením může být přemalování parkovacích míst tak, aby policie byla spokojena s rozhledem. Taky by se dalo změnit levostranné parkování na pravostranné, celkově jsme navrhli asi čtyři možnosti, jak by se to dalo řešit.

To by podle vás pomohlo?

Ono je ale nesmyslné tohle dělat, protože to je vycucané z prstu. Dá se to udělat takto formálně, ale neexistuje nic, čemu by to mělo pomáhat, jde pouze o zatvrzelost Policie České republiky. V jednosměrkách nejsou nehody, není tam čemu pomáhat.

Po zrušení cykloobousměrek by museli cyklisté vjíždět na frekventované komunikace, což může vést k vyšší nehodovosti

Proč by město cykloobousměrky rušit nemělo? Co přesně to bude znamenat pro cyklisty?

Protože když je zruší, vyženou lidi na intenzivně motorově využívané komunikace. Když budou zrušeny na Mlýnské, cyklisti budou muset na Křenovou. Když na Medlově náměstí, pojedou přes motorový čtyřpruh. Když se zruší na Radnické, budou vyhnáni na Husovu. Budou muset jezdit tam, kde prokazatelně jsou nehody s účastí cyklistů a kde to je objektivně nebezpečné. Zrušení cykloobousměrek by vedlo ke zvýšení nehodovosti a snížení bezpečnosti.

Konzultovali jste problém přímo s Policií České republiky?

Ano, několikrát. Policie ale svá tvrzení schopná jakkoliv podložit, není s ní možná diskuze, není schopná ustoupit ze svých stanovisek.

Námitka je jediná forma obrany, která zbyla. Pokud město bude v rušení pokračovat, hodláme podat také správní žalobu, říká Šindelář

Proč tomu tak je?

Berou to jako záminku pro rušení cyklo–infrastruktury. Policie má v tomto dlouhou tradici negativních stanovisek vůči cyklo-opatřením ve městě. Brojí proti tomu, aby se v Brně cokoliv dělalo pro lidi na kole.

Jaké kroky jste proti rušení cykloobousměrek podnikli a jaké další plánujete?

Podali jsme námitku proti rušení, která je odborně zpracovaná. Je to jediná forma obrany, která zbyla. Rušení cykloobousměrek nebylo nikde projednáno a dozvěděli jsme se o něm až z úřední desky. Tu jsme předali jednak radnímu odboru dopravy, tak i Radě města Brna. Pokud město bude v rušení pokračovat, je námitka podána tak, abychom na jejím základě mohli podat i správní žalobu s žádostí na odkladný účinek, aby se cykloobousměrky nerušily.

Požadavkem policie se zabývá i Magistrát města Brna. Ten se snaží problém řešit zpracováním projektové dokumentace s návrhem řešení pohybu cyklistů

Před třemi týdny se sešli radní Petr Kratochvíl a Marek Fišer s předsedou spolku Brno na kole Michalem Šindelářem, zástupci Policie ČR a odboru dopravy, aby projednali řešení situace ohledně cykloobousměrek. Radní Kratochvíl zde slíbil hledání alternativních možností pro cyklisty.

Požadavek policie bere vedení města v potaz. Některé obousměrky chce ale zachovat. Na začátku srpna zaslal odbor dopravy na základě setkání se spolkem a zástupci policie brněnským komunikacím objednávku na zpracování projektové dokumentace pohybu cyklistů v ulicích Radnická, Veselá, Mlýnská, Rumiště a na Mendlově náměstí. Návrhy možných řešení by mohly být podle magistrátu hotové do měsíce.

„Jak jsem řekl již dříve, nepůjdeme do sporu s Policií ČR, ale budeme se snažit hledat argumenty, aby i policie přihlížela ve svých rozhodnutích k zájmům samosprávy města. Naším cílem je, a vždy byla, rozumná dohoda, spolupráce, pohled na jednotlivé lokality z širší perspektivy,“ uvedl radní pro dopravu Petr Kratochvíl, podle nějž je klíčová především bezpečnost všech účastníků provozu, ať už chodců, motoristů, tak i cyklistů. Kratochvíl také dodal, že k žalobě podle něj nedojde, protože město jedná dostatečně rychle.