Epidemie žloutenky může zesílit. Jihomoravští hygienici apelují na mytí rukou
Jihomoravští hygienici očekávají, že počet případů žloutenky na jaře poroste. Vycházejí z toho, že lidé budou trávit víc času venku a budou tam třeba jíst. V zimě, kdy lidé také nosili rukavice, se epidemii zabrzdit nepodařilo. Nezmírnila ji ani častější dezinfekce veřejných prostranství nebo vozů městské hromadné dopravy. Ředitelka protiepidemického odboru si to vysvětluje kromě jiného nedodržováním základních hygienických návyků, apeluje zejména na důsledné mytí rukou nebo preventivní očkování.
Epidemie virové hepatitidy A v tuzemsku začala loni. V Jihomoravském kraji přibylo rychle případů na podzim, od té doby přetrvává vysoký počet. Za leden evidují hygienici 115 nakažených, za únor 87. Odpovídá to bezmála třetině celorepublikového počtu. Nejvíce zasažené je Brno. „Téměř polovina případů v regionu jsou lidé bez domova, nepracující nebo nezaměstnaní. Z těchto skupin se pak onemocnění šíří do společných prostor, zejména v místech, kde je větší koncentrace lidí,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru Renata Ciupek. Nejvíce nemocných je ve věkové kategorii 35 až 54 let, těžiště problému zatím neleží v mladé generaci školních dětí, dodala.
Ačkoliv hygienici zavedli různá opatření a jsou například v kontaktu s vedením škol, praktickými lékaři či samosprávami, nedaří se nákazu zastavit. Zabránit ji lze preventivním očkováním, stěžejní je pak dodržování základních hygienických návyků. „Nákaza se přenáší na trase ruka - ústa. Za prevenci je každý zodpovědný sám. Zásadní je také spolupráce nemocných, kteří mají nahlásit své kontakty za poslední měsíc. Někdy je ale ani nemusí znát nebo si je nepamatují. Ke každému případu se váže až několik desítek osob v rizikovém kontaktu, u kterých provádíme včasná opatření s cílem zabránit vzniku onemocnění,“ sdělila Ciupek. Pomoct může tzv. po-expoziční vakcína, která zabrání rozvoji onemocnění. „Z 2400 kontaktů dostalo vakcínu 70 procent. Někteří ji ale odmítli,“ doplnila.
Přísnější opatření platí pro potravinové provozy, například ve školních jídelnách. Pracovníci v potravinářství jsou v případě nákazy nebo kontaktů s nemocným vyřazeni z práce. „Máme z poslední doby zkušenost, kdy se nám žloutenka vyskytla ve školním prostředí. Vzniká pak velký problém pro zajištění stravování dětí po celou dobu trvání protiepidemických opatření,“ poznamenala Ciupek.
Infekční žloutenka je akutní virové onemocnění, které postihuje jaterní tkáň. Šíří se fekálně-orální cestou. Prevence přenosu zahrnuje řádné mytí rukou po použití záchodu, před každým jídlem nebo pitím a po návratu domů z venkovního prostředí. Nevhodné je společné pití z jedné láhve a sdílení cigarety. Rizikové je i jíst na ulici, pokud si předtím nelze umýt ruce.
