Covid nahradil nemoci dělníků, tvrdí lékaři z Brna
Časy, kdy měli nejvíce obávané povolání horníci a dělníci v automobilkách, jsou pryč. Podle lékařů z brněnské nemocnice u sv. Anny loni kvůli koronavirové pandemii vykonávali nejrizikovější povolání zdravotníci a zaměstnanci sociální péče. Z celkového počtu osob postižených profesním onemocněním tvořili téměř devadesátiprocentní podíl.
Doktoři v Brně zaznamenali od začátku pandemie do letošního června 1 153 profesních onemocnění koronavirem. Ačkoliv se problém týká především zdravotníků, vyšší riziko nákazy registrovali také u osob pracujících například v sociálních službách.
„Profesní onemocnění covidem-19 bylo četné i u vojáků či policistů, kteří byli v době pandemie pracovně zařazení ve zdravotnických a sociálních zařízeních,“ uvedl přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Brhel.
Do ohrožené skupiny lze zahrnout i pedagogy pracující se zdravotně znevýhodněnými osobami, pro které bylo obtížnější dodržovat všechna protiepidemická a hygienická opatření. Naopak živnostníci, jako jsou například maséři, na uznání nemoci z povolání nárok nemají. Nakázu v práci více neriskují ani prodavači, řidiči městské hromadné dopravy, pracovníci na poště, úřadě, v bance nebo restauracích.
Tři kritéria
Jestli posuzovaná osoba skutečně pracovala za většího nebezpečí nákazy než při běžném kontaktu s dalšími lidmi nebo kontaminovanými předměty, odborníci posuzují na základě tří bodů.
„Pokud se zaměstnanec domnívá, že jím prodělané onemocnění koronavirem je nemocí z povolání, požádá svého praktického nebo závodního lékaře o vystavení žádosti o posouzení profesionality covidu-19 a vystavení posudku na klinice,“ zdůraznil.
Nutné je doložit průběh nemoci potvrzenými záznamy v lékařské dokumentaci, pracovník musí také dokázat infekci CoV-2 metodou PCR nebo antigenního testu. Mimo to je povinen se přihlásit závazným stanoviskem příslušné krajské hygienické stanici.
