Brněnské zdravotní sestry vracejí vzpomínky postcovidovým pacientům

Brněnské zdravotní sestry Hana Žemlová a Pavla Ďásková ze svatoanenské nemocnice se dlouhodobě specializují na intenzivní péči. Vedou studii, prostřednictvím které sledují postcovidové pacienty. Pracují s hypotézou, že vyléčení po akutním respiračním covidovém selhání mají po propuštění z intenzivní péče horší kvalitu života než pacienti po selhání jiného původu.

„Rozdíl je většinou v délce hospitalizace na klinice, množství podaných sedativních léků a s tím spojených dalších problémů v průběhu léčení. Nutná izolace a ošetřování v infekčním režimu působí na psychiku pacienta také nepříznivě,“ vysvětlila Ďásková.

Postcovidové pacienty tíží například nedostatek vzpomínek na dobu, kterou strávili na nemocničním lůžku. Trápí je děsivé sny, smutní a mnohdy jejich problémy eskalují až k depresím. „Pacientům, kteří za námi chodí osobně, ukazujeme oddělení, případně jejich původní pokoj a vysvětlujeme jim, co se s nimi v průběhu hospitalizace dělo,“ řekla Ďásková.

Prohlédnou si přístroje a poslechnou zvuky

Vyléčení si na klinice prohlédnou přístroje a poslechnou jejich zvuky. Podobné drobnosti se jim totiž mohou promítnout do snů a později způsobit rozvoj psychických problémů. Mnohdy jsou podle zdravotních sester sny poscovidových pacientů bizarní a běžný člověk si s nimi neumí poradit.

Pomoc zdravotnického personálu pacientům většinou uleví. „Máme pozitivní zpětnou vazbu, i krátká návštěva spojená s doporučením k odborníkovi nebo vysvětlením velmi pomáhá,“ zhodnotila dosavadní výsledky Žemlová s tím, že se s pacienty rádi potkají tváří v tvář, bez ochranných obleků.

Zmírnit následky postcovidového syndromu se personál kliniky snaží už během hospitalizace. „Uvádíme pacienty do reality, říkáme jim, co je za den, i když jsou v umělém spánku. Mluvíme na ně o jejich rodině, vyřizujeme pozdravy, aby věděli, že je o ně zájem. Vysvětlujeme, kde leží, na které klinice, v jakém městě, v jaké nemocnici,“ popsala Ďásková a dodala, že po dlouhodobém umělém spánku se pacienti většinou budí do neklidu. 

Zdravotníci se při hospitalizaci snaží také komunikovat s rodinou, k posteli pacientů lepí fotky věcí i osob, které má dotyčný rád. Myšlenka na studii mapující kvalitu života pacientů, kteří byli na plicní ventilaci, přišla v samotných počátcích pandemie. V současné době zdravotní sestry sledují jednadevadesát pacientů.