Pondělí 23. 3. 2026 | Svátek má Ivona
Dnes, 10:20
Brno na několik dní otevře dveře do neviditelného světa. Vědecký festival lidem umožní nahlédnout do špičkových laboratoří, vyzkoušet si nevšední pokusy a potkat obří modely mikroskopických organismů, které zaplní ulice města.
Brno na pár dní otevře dveře do světa, který běžně zůstává skrytý lidskému oku. Začínají Dny elektronové mikroskopie, které Brňanům umožní nahlédnout do špičkových laboratoří, vyzkoušet si vědecké pokusy a zjistit, jak vypadají věci tisíckrát menší než vlas. Program kromě vzdělávacích přednášek nabízí zážitky pro děti i dospělé.
Na festival lákají také obří nafukovací atrakce putující napříč jihomoravskou metropolí. Šestimetrový nafukovací model bakterie Escherichia coli, která je často spojovaná s otravami z jídla, se nejprve usadil na Moravském náměstí. Tam společně s bakteriofágem, roztočem a želvuškou stráví většinu pondělního dne. Lidé mohou giganty obdivovat až do desáté večerní.
Úterý, 17. března 2026, 16:00
Brno na pár dní otevře dveře do světa, který běžně zůstává skrytý lidskému oku. Festival Dny elektronové mikroskopie umožní nahlédnout do špičkových laboratoří, vyzkoušet si vědecké pokusy a zjistit, jak vypadají věci tisíckrát menší než vlas....
Ačkoliv si tuto bakterii běžně spojujeme s otravami z jídla, většina jejích kmenů je neškodná a běžně žije v našich střevech. Pomáhá například s tvorbou vitaminu K. V roce 1885 ji objevil pediatr Theodor Escherich. V těle dospělého člověka tvoří její populace zhruba 0,1 až 2 gramy, což odpovídá desítkám miliard buněk.
Množí se mimořádně rychle, za ideálních podmínek se dělí každých dvacet minut. Díky tomu patří k nejlépe prozkoumaným organismům. Vědci s ní často začínají, když testují nové nápady v genetice či mikrobiologii. Geneticky upravené E. coli se využívají například k výrobě inzulinu pro diabetiky.
Nafukovací model je zvětšený přibližně třímilionkrát. V předminulém týdnu jej lidé viděli na náměstí Svobody. V pondělí 23. března bude k zastižení od 9:00 do 11:00 a poté od 17:00 do 22:00 v parku u Moraváku. V úterý mezi 13:00 a 17:00 navštíví Výzkumný ústav veterinárního lékařství a od středy do neděle se zabydlí ve Vaňkovce.
Bakteriofágy jsou viry, které jsou schopné infikovat některé bakterie. Žijí například ve střevech živočichů, v půdě a zejména ve vodách. Jsou neškodné pro rostliny a živočichy, ale zásadní pro zdravý mořský ekosystém.
Pomáhají také ve zdravotnictví. Jelikož v dnešní době často používáme antibiotika, bakterie si vůči nim budují odolnost. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se léčí jen velmi obtížně a jde o dlouhý proces s nejistým koncem. A právě zde nastupují bakteriofágy.
Nafukovací model bakteriofága je zvětšen asi pětadvacet milionkrát. Dnes od 9:00 do 22:00 si posedí na Moraváku, pak až do neděle obsadí Botanickou zahradu.
Patří mezi nejrozšířenější živočichy na Zemi. Podobně jako klíšťata se řadí mezi pavoukovce a většinou mají osm nohou. Žijí v půdě, ve vodě i v lidských domovech, kde mají rádi teplo a vlhko. Někteří žijí dokonce přímo na nás, například mikroskopičtí trudníci ve vlasových folikulech. Většina z nich je však zcela neškodná a živí se hlavně odumřelými kožními buňkami.
Přenášejí se při blízkém kontaktu, v matracích nebo kobercích jich mohou žít statisíce až miliony, protože se živí prachem a šupinkami kůže, kterých denně ztrácíme velké množství. Vědci dnes znají desítky tisíc druhů, ale bude jich ještě mnohem více. Většina z nich nám nijak neškodí, i když jejich zbytky a výkaly mohou u citlivějších lidí vyvolat alergii.
Nafukovací model je zvětšený přibližně pěttisíckrát. Pondělí taktéž stráví na Moravském náměstí, prodloužený víkend pak ve výzkumném centru CEITEC.
Vodní medvíďátka, tedy želvušky, patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Měří v průměru asi 0,5 mm a dokážou přežít extrémní podmínky, třeva mráz až kolem −196 °C, vysoké dávky radiace, obrovský tlak i vakuum kosmu. Tajemstvím jejich odolnosti je schopnost zvaná kryptobióza, při níž se téměř úplně zastaví jejich životní procesy. Jakmile se prostředí zlepší, například se objeví voda, znovu ožijí a pokračují ve svém životě.
Aktivně žijí želvušky obvykle několik měsíců až rok, ale v neaktivním stavu mohou přežívat i desítky let. V přírodě hrají důležitou roli hlavně v extrémních podmínkách, kde jiné organismy nepřežijí, například v suchých půdách nebo v polárních oblastech. Rozkládají organickou hmotu a zpřístupňují živiny rostlinám. Bojují také s půdními hlísticemi.
Podobně jako kolega roztoč, i nafukovací želvička je zvětšena pěttisíckrát. Kromě Moraváku zavítá také na Gymnázium Matyáše Lercha a do brněnské hvězdárny, kde stráví víkend.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
