Chtěl se stát záchranářem nebo kuchařem. Osud ale Jindřicha Kadrnku zavál zpět k rodinnému řemeslu, kterým je vinařství. Rozhodnutí jihomoravský vinař nelituje. V poslední době sklízí jeho podnik chválu a ocenění. Pomyslným vrcholem byl triumf v prestižní soutěži Vinařství roku. Radost specialistovi na vlašáky dělá ale především fakt, že se česká a moravská vinná kultura v mnohém přibližuje západním zemím.
Oceňovaný vinař z Březí u Mikulova je aktuálně v jednom kole. Zarytého posluchače rockové muziky zaměstnává sklizeň letošního ročníku, takže je neustále na vinici nebo ve sklepě. S nadsázkou proto říká, že ho blízcí vidí prakticky až na Vánoce. Sám totiž patří k hlavním postavám malého rodinného podniku, v němž působí bezmála dvacet let. Přitom původně nic nenasvědčovalo tomu, že na vinařskou tradici Kadrnků, kterou založil už Jindřichův praděda, sám naváže a ještě k tomu ji zprofesionalizuje.
„Původně jsem chtěl jezdit se sanitkou nebo vařit. Mamka ale řekla, že kuchařem nebudu, a poslala mě na gymnázium. Studoval jsem pak ještě zemědělskou univerzitu v Brně. Nakonec mi utekla jedna zkouška. Školu jsem už nedokončil a raději šel do práce,“ popisuje dvaačtyřicetiletý Jindřich Kadrnka cestu za vínem.
Po anabázi na vysoké škole se jihomoravský mladík rozhodl, že prohloubí znalosti o zemědělství, půdě a hlavně vínu jinde než doma. Zamířil proto do známého podniku Mikrosvín, kde se od zkušených mentorů naučil, kolik práce stojí za deckou vína.
„Vždy mi bylo blízké zemědělství. Měli jsem doma plné sklepy řepy, dýní nebo brambor. Já od dětství rád jezdil na traktoru a voněla mi nafta. Práce ve vinařství byla pro mě školou po všech stránkách. Nejen kvůli vínu, ale také prací s lidmi. Postupem času se stalo, že jsem třeba šéfoval rodičům mých kamarádů, což bylo pro mě zvláštní,“ vybavuje si tatínek dvou dětí vinařské začátky.
Po návratu do rodné vsi se Kadrnka rozhodl, že je na čase, aby řemeslo nebylo už pouhým „zahrádkářským“ koníčkem. Postupně za pomoci otce, manželky a známých vybudoval fungující podnik, jenž se pyšní znamenitými víny. Žádný mišmaš vzorků ale ve sklepě vášnivého rockera zájemci nenajdou. U Kadrnků se nalévá pouze Ryzlink rýnský a vlašský, Pálava, Merlot nebo sekty. Právě s těmi slaví úspěchy i díky tomu, že odrůdám nahrává tamější prostředí Dunajovických kopců.
„Myslím si, že obecně České republice chybí charakteristická odrůda, jako mají třeba Němci Ryzlinky nebo Rakušané Vetlíny. U nás se snaží každý dělat všechno. Vína ale pak postrádají autentičnost regionu, takzvaný terroir. Je to dáno hodně minulou dobou, kdy vinaři dělali víno pro sebe, známé a něco málo prodali třeba na košt. Nyní už se ale časy naštěstí mění. Vinaři využívají potenciál odrůd. Věřím, že až se překoná stereotyp, že Pálava je sladká, právě ona bude naše pomyslná vlajková loď,“ myslí si milovník dobrého jídla nebo turistiky.
I díky úzké specializaci, osobitému přístupu a hlavně kvalitním produktům si znalec hroznového moku získal oblibu zákazníků i expertům, kteří ho loni ocenili titulem Vinařství roku. Cena svéráznému odborníkovi udělala velkou radost i vzhledem k tomu, že zvláště v období covidu si prošel nejsložitějším obdobím. Příjmy klesly na minimum, kontakt s lidmi nepřicházel v úvahu a žádné kompenzace se ze strany státu výrobci nedočkali.
Složité časy ale rodinnou firmu nakonec posílily. Nyní Jindru, jak většina místních podnikateli říká, těší, že se zlepšuje tuzemská vinařská kultura. „V tomhle ohledu jsme se hodně posunuli a přibližujeme se třeba Francii nebo Rakousku. Už neplatí, že přijede zájezd turistů či cyklistů jen proto, aby se tady zbořili. Naopak, dají si třeba dvě tři sklenky jedné odrůdy, k tomu paštiku nebo jiné pochutiny. Další den přijdou znovu a nechají si doporučit něco nového,“ vysvětluje loňský mistr, který doufá, že mu doma roste nástupce.
„Syn Jindra má k vinařské práci také vztah. Věřím proto, že tradici v rodině udržíme i nadále,“ uzavírá vinař, kterému pomáhá se sortimentem i bratr. Vyučený kuchař má na starost výrobu delikates k vínu, které se podávají u Kadrnků nejen při degustačních večerech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.