Žabí hlídka na Blanensku každoročně zachrání život tisícům žab. Místní jim pomáhají přes silnici dokonce i v noci

První bariéry na Blanensku letos vyrostly již v půlce března

Bariéry u vodní nádrže Vrbice letos vznikly nevídaně brzy. „Jarní migrace žab za pářením začala letos dřív kvůli teplému únoru, proto jsme už začali se stavěním dočasných bariér u silnice,“ vysvětlila zakladatelka Žabí hlídky Ludmila Korešová. Přestože takzvané žabí taxi funguje už sedm let, letos si jej pod svá křídla poprvé vzalo místní sdružení. 

Právě tato vodní plocha se stala velmi oblíbeným shromaždištěm ropuch a skokanů ze širokého okolí. Chodí se na Vrbice pářit. „Silnice je v jarním období vyloženě láká, protože má teplejší povrch a samci zde mají přehled o samičkách, na které tu pak číhají," přiblížila zakladatelka hlídky. Vozovky pravidelně překračují stovky až tisíce žab, přičemž řadě z nich se tato vycházka stáne osudnou.

Lidé z Češkovic pravidelně hlídají také v noci

Místní pravidelně vyrážejí také na noční hlídky. Směny podle Korešové fungují na bázi přijď, zauč se a sbírej žáby. Při nočních hlídkách místní po skupinkách vyrážejí po setmění na trasu podél zábran, aby žáby zachycené u bariéry posbírali a přenesli na druhou stranu silnice. Někdy dobrovolníci pracují až do půlnoci.

„Žáby nejčastěji migrují, když prší a je víc než šest stupňů. To pak vyrážíme také,“ doplnila Korešová. Hlídky kromě zachráněné žáby také počítají, konečné statistiky poté pomáhají při další ochraně obojživelníků.

Během pouhých dvou dnů zachránili dobrovolníci přes pět set žab. Většinu z těchto šťastlivců tvořily ropuchy obecné, které jsou pro oblast typickým obojživelníkem. „Jsme rádi, že můžeme pomáhat, zároveň díky tomu máme také čistou silnici,“ řekl předseda občanského aktivu Češkovice Petr Neugebauer. Na stavbě bariér se finančně podepsalo i město Blansko a Nadace Veronica.

Druhou šanci dostávají obojživelníci napříč celým regionem

Čtyřnohé skokany zachraňují lidé napříč celým Blanenskem i v přilehlém okolí. Třetím rokem fungují dobrovolníci také v Josefovském údolí u Býčí skály, kde Žabí hlídka převzala iniciativu od Domu přírody Moravského krasu. Letos poprvé se Žabí hlídka stará také o úsek mezi Jedovnicemi a Křtinami u arboreta, kde vystřídala ekologické středisko Kaprálův mlýn. Informovala o tom Renata Spotzová na webu Blanska.

Nejčastějším zachráněným druhem je ropucha obecná a skokan hnědý. „Po dvou dnech práce dobrovolníci na všech třech lokalitách přenesli necelé dva tisíce žab. Každý rok na jaře napočítáme tisíce zachráněných obojživelníků,“ sdělila zakladatelka Žabí hlídky.

I v Moravském krasu bude žábám bezpečněji

Obdobné zábrany mají také na Zborovcích. Trvalé bariéry jsou umístěné i podél Jakubova jezera v údolí řeky Punkvy, kde se o ně stará Dům přírody Moravského krasu. Kromě trvalé bariéry, z níž se žáby vytahují a přenáší přes komunikaci, je v této lokalitě vybudovaný také podchod pod silnicí, který skákavci hojně využívají.

Výpustky, po kterým mohou obojživelníci k vodě putovat sami, mají i v Josefově údolí. Tam navíc Správa CHKO Moravský kras chystá další novinku. „V plánu je projekt, který nahradí fóliové bariéry betonovými zátarasy. Fólie se vzdušným vírem, který vzniká z dopravního provozu, trhá,“ informoval Dominik Franc ze Správy CHKO Moravského krasu.