Mrazy na jihu Moravy poničily hlavně broskve a třešně. Pohroma se ale nekoná
Noční mrazy, které ve druhé půlce minulého týdne zasáhly většinu Česka, poškodily budoucí úrodu ovoce na jižní Moravě jen místy. Nejhůře dopadly broskvoně, někde jsou citelně poškozené i třešně. Meruňky přežily nízké teploty celkem dobře, ovocnáře ale překvapilo lokální poškození jabloní, které ještě nebyly v plném květu.
Pokud nepřijdou další mrazy, ovoce by mělo být dost, řekl předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný, jenž je zároveň ředitelem společnosti Pomona Těšetice na Znojemsku.
Nejsilnější mrazy byly v pátek ráno, slaběji mrzlo ráno v jiných dnech. Meruňky a broskvoně již byly v plném květu, kvetly už i některé třešně, jabloně ještě spíše ne. V Těšeticích podle Pokorného přežila polovina květů meruněk, což na dobrou úrodu stále stačí.
„Pěstitelé třešní si stěžují, že poškození je zásadní. A překvapilo nás, jak pomrzla i jablka, často jsou na tom hůře dolní části koruny, jak proudí studený vzduch. V některých lokalitách bude poškození citelné," řekl Pokorný. Zatímco někde bylo okolo minus dvou stupňů Celsia, v některých částech jižní Moravy klesla teplota i na minus pět stupňů.
„Nedá se říct, kde jsou na tom hůř a kde lépe. Často jsou rozdíly v jenom sadu," řekl Pokorný. Zmínil také, že se liší například severní Morava od jižní, protože na severní Moravě je letos kvetení opožděné a jabloně jsou zatím ve fázi zeleného pupenu. Poškození jabloní se může projevit v deformaci plodů.
Do poloviny května ale zbývají ještě čtyři týdny a to je obvykle čas, kdy stále hrozí vpád studeného vzduchu. „Bohužel stromy kvetou kvůli oteplování dříve, než to bylo běžné v minulosti, a to o tři týdny až měsíc a do budoucna nás to bude velmi omezovat," řekl Pokorný.
Za posledních deset let se na jižní Moravě stalo pětkrát, že mrazy zásadně ovlivnily úrodu. S lokálním poškozením se ale sadaři setkávají téměř každý rok. „Ten trend je zřejmý, dříve to obvyklé nebylo, mrazy přišly jednou za uherský rok. A je to jeden z důvodu, proč se zmenšuje v Česku výměra intenzivních sadů," řekl Pokorný. Dnes činí zhruba 12 tisíc hektarů, což je asi o 6000 méně než před 15 lety.
Další důvody úbytku sadů jsou ekonomické. „Je to konkurence, přetlak zboží na trhu, politika řetězců, nedostatek pracovních sil, takže výměra bude dále klesat. Řada podniků si také troufala jít s ovocem do rizika, protože se ekonomicky dařilo jiné činnosti, ale letos jsou nízké ceny rostlinných i živočišných komodit. Cena pšenice či mléka je dole, což může likvidaci sadů urychlit. U nás jsme v minulosti část sadů vyklučili a čekáme, jestli se situace nějak změní. Zatím tyto plochy využíváme pro vojtěšku na krmení či na klasické polní plodiny," řekl Pokorný.
