Pá 4. 9. 2026Jindřiška
Z kraje

Aktivisté zveřejnili násilné záběry z farem na Moravě, ubližovali tam kravám i telatům

MMichal ŠverdíkNicolas Rosier5 minut čtení16. 1. 2026, 10:47 · akt. 11:15
Aktivisté zveřejnili násilné záběry z farem na Moravě, ubližovali tam kravám i telatům
Aktivisté zveřejnili násilné záběry z farem na Moravě, ubližovali tam kravám i telatům · Foto: Spolek Zvířata nejíme

Krávy mlácené tyčí do hlavy a do břicha, telata odvlečená jen chvíli po porodu a nemohoucí zvíře smýkané provazem po zemi z haly kravína až do transportního vozu. Spolek Zvířata nejíme zveřejnil další záběry týrání zvířat, tentokrát pochází z šestice farem v Jihomoravském a Olomouckém kraj. Tyto chovy podle spolku zásobují mlékárnu Olma, jejímž výhradním vlastníkem je holding Agrofert. Jde o třetího největšího zpracovatele mléka v tuzemsku.

Spolek Zvířata nejíme zveřejnil další drastické záběry z půltuctu tuzemských kravínů. Aktivisté se tentokrát zaměřili na farmy, které dodávají mléko Mlékárně Olma. Ta spadá pod Holding Agrofert. 

Zaměstnankyně ranami nešetřily

Na záznamech ze skrytých kamer je vidět, jak pracovníci, převážně ženy, opakovaně mlátí krávy do obličeje a bodají je do břicha, aby je nahnali na dojírnu. Zraněná kráva, která se nemohla postavit, byla za zadní končetinu vláčena provazem po zemi z haly kravína až do transportního vozu, zatímco jiné krávě bylo odvlečeno tele jen pár chvil po porodu.

„Pizdy jedny škaredý," prozpěvuje si na zveřejněném videu zaměstnankyně farmy, zatímco zvířata mlátí tyčí. „Běžte do p*ce," nadává jiná, když se sudokopytníci nechovají podle jejích představ. Pro ránu taktéž nejde daleko. Záběry dokumentující brutální zacházení se zvířaty byly tentokrát pořízeny na farmách Vnorovy, Vrahovice, Domanín, Partutovice, Domamyslice, Bolelouc.

„Cílem je narušit mylnou představu o šťastném životě krav, která mezi veřejností panuje."

„Spolek již rok postupně zveřejňuje materiály pořízené ve více než 70 kravínech po celé České republice. Cílem je narušit mylnou představu o šťastném životě krav, která mezi veřejností panuje, a motivovat lidi k přechodu na rostlinnou stravu," uvedli aktivisté. 

„Byli jsme jen u zlomku toho, co se v kravínech skutečně děje, a i to stačilo, aby byla veřejnost zděšena. Teď je čas podniknout konkrétní kroky ke změně a zvolit rostlinné alternativy místo produktů vznikajících utrpením zvířat,“ okomentoval celou kampaň zástupce spolku Lukáš Vincour

Reakce Agrofertu

Holding Agrofert, pod který Olma spadá, vyobrazené chování obratem odsoudil. „Mrzí nás, že nás autoři záběrů okamžitě nekontaktovali, pokud ke zveřejněnému opravdu došlo na farmách, které nám dodávají, abychom mohli zjednat nápravu. Rovněž měli neprodleně informovat příslušné orgány státní správy, aby mohly zahájit patřičné správní řízení. Vyzýváme příslušné úřady, pokud tak již neučinily, aby začaly šetřit podezření na týrání zvířat. Pro nás je důležité bezpečí a pohoda zvířat, nikoli honba za senzací aktivistů na základě neověřených záběrů," uvedl pro Drbnu mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský

Mluvčí uvedl, že společnost záběry pečlivě prozkoumá. „Z toho, co jsme zatím viděli, nejde jednoznačně určit, zda se jedná o naše chovy. Všichni naši dodavatelé jsou povinni dodržovat platnou legislativu a pravidla řádné péče o zvířata v souladu s Kodexem povinností chovatele skotu. Jakékoli porušení těchto zásad považujeme za závažné," uvedl Heřmanský.

„Naší rolí není suplovat činnost dozorových orgánů ani jednotlivě kontaktovat tisíce chovů."

S vyjádřením Agrofertu redakce Drbny konfrontovala autory záběrů. „Naším cílem není útočit na jednu konkrétní mlékárnu či jednotlivé zneuživatele. Smyslem zveřejňování těchto záběrů je poukázat na krutost mlékárenského průmyslu jako celku. V současné době jsme zveřejnili záběry z 60 různých chovů, v nichž docházelo ke krutému zacházení se zvířaty. Tyto případy nejsou ojedinělým selháním jednotlivců, ale opakujícím se jevem napříč chovy bez ohledu na jejich velikost, certifikace či spolupráci s konkrétní mlékárnou," zdůraznila v reakci Michaela Vincourová.

„Naší rolí není suplovat činnost dozorových orgánů ani jednotlivě kontaktovat tisíce chovů nebo mlékárny. Pokud bychom měli každý takový případ řešit jednotlivě, mohli bychom to dělat nepřetržitě, protože krutost vůči zvířatům je do samotného fungování tohoto systému strukturálně zabudovaná. I v chovech označovaných za ,nejlepší' zvířata trpí v důsledku intenzivního zneužívání, ztráty svobody, oddělování telat a zdravotních problémů," řekla.

Záběry z minulého roku

Podobné záběry z jiných chovů spolek Zvířata nejíme zveřejnil v minulosti už několikrát a tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na základě nich nařídil v únoru mimořádné kontroly. Z 59 chovů našli inspektoři problém v jednom na Vysočině. Podle spolku, který dlouhodobě bojuje proti praktikám mléčného průmyslu, však nejde jen o ojedinělé případy nebo pochybení jednotlivců. Podle Vincoura množství zdokumentovaných kravínů nasvědčuje tomu, že jde běžnou rutinu.

Holding Agrofert, pod který Olma spadá, měl problém už v září. Aktivisté zveřejnili sadu záběrů z kravínů, které zásobují další dceřinou firmu, konkrétně Mlékárnu Hlinsko. Ta vyrábí mléčné výrobky pod značkou Tatra. Na záběrech byla vidět zakrvácená a pohozená uhynulá zvířata i přímo to, jak je zaměstancí bijí.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

0

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení

Zatím žádné komentáře. Buďte první!

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Ve věku 61 let zemřel brněnský básník a signatář Charty 77 Milan OhniskoSpolečnost

Ve věku 61 let zemřel brněnský básník a signatář Charty 77 Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, publicista, redaktor a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Brněnský rodák prožil většinu života v moravské metropoli, od roku 2012 žil v Praze. Za svou básnickou sbírku Světlo v ráně získal v roce 2017 cenu Magnesia Litera.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook