Pá 4. 9. 2026Jindřiška
Z kraje

Vyšší bezpečnost i výkon. Elektrárna v Dukovanech projde rozsáhlou modernizací

Nicolas Rosier3 minuty čtení13. 1. 2026, 17:50
JE Dukovany_24S_4040
JE Dukovany_24S_4040 · Foto: ČEZ, Jaderná elektrárna Dukovany

Jadernou elektrárnu Dukovany čeká rozsáhlá modernizace, která má zvýšit bezpečnost, efektivitu i životnost klíčových zařízení. Do obnovy strojoven, turbín, generátorů a dalších technologií důležitých pro dlouhodobý provoz elektrárny letos poputuje celkem 4,4 miliardy korun.

Efektivita i bezpečnost

Jadernou elektrárnu Dukovany čeká celá řada změn a novinek. Zástupci ČEZu chtějí letos odstartovat jeden z největších modernizačních projektů posledních let. Zaměří se především na obnovu strojoven a klíčových zařízení jako jsou turbíny, generátory nebo čerpadla. Cílem je zajistit dlouhodobý provoz elektrárny, zvýšit její bezpečnost a zefektivnit výrobu elektřiny.

„Projekt, který letos spustíme, je řadou investičních akcí, které musíme vzájemně koordinovat tak, aby obnova zařízení nejen dávala smysl technicky, ale zároveň přinášela dodatečný efekt ve formě úspor či zvýšení výroby“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek. Podle něj jde o jeden z nejvýznamnějších investičních záměrů, které Dukovany v dalších letech čekají. Na zvýšení efektivity a lepší bezpečnost půjde celkem 4,4 miliardy korun.

Jednotlivé modernizační kroky budou probíhat postupně a vždy v návaznosti na plánované odstávky jednotlivých bloků. Každé opatření musí projít detailním technickým i bezpečnostním posouzením, v některých případech také schválením dozorových orgánů.

Pomůže digitalizace i umělá inteligence

Vedle obnovy tradičních technologií chtějí v Dukovanech výrazně rozšířit také využívání moderních metod údržby a diagnostiky. Ty zkracují dobu prací, optimmalizují náklady a zároveň snižují délku odstávek bloků.

„Naplno chceme využít například nové metody svařování, protikorozní ochrany zařízení, ale také drony a prvky umělé inteligence. Zároveň budeme dál systematicky digitalizovat ty činnosti, kde to dává smysl,“ přiblížil Zronek.

Impulzem pro spuštění projektu byl pro energetiky blížící se konec životnosti stávajících nízkotlakých dílů rotorů turbogenerátorů a probíhající přípravy pro vyvedení tepla do horkovodu do Brna. Vedle částí parních turbín se specialisté zaměří také na generátory, separátory páry, systémy nízkotlaké a vysokotlaké regenerace, kondenzátory a zařízení sloužící k vyvedení elektrického výkonu

Podle ředitele elektrárny Romana Havlína nyní probíhají detailní analýzy jednotlivých zařízení. „Konečné technicko-ekonomické vyhodnocení celého projektu očekáváme už na konci letošního roku. Modernizace by podle předběžných odhadů mohla přinést zvýšení výkonu jednotlivých bloků o vyšší jednotky megawatt,“ uvedl.

Mladí odborníci

Rozsáhlé změny se promítnou také do personální oblasti. Elektrárna dlouhodobě počítá s náborem nových zaměstnanců, především z technických oborů. „V Dukovanech aktuálně končí takzvaná generační obměna. Část pracovníků, kteří se podíleli na dokončování a spouštění elektrárny, postupně odchází do důchodu a na jejich místa nastupuje nová generace. Z pohledu personálu tak dnes patříme mezi opravdu mladé elektrárny,“ dodal Havlín.

V Dukovanech dnes pracuje přibližně 1 780 zaměstnanců s průměrným věkem okolo 42 let, téměř polovina z nich má vysokoškolské vzdělání.

První blok elektrárny byl spuštěn v roce 1985, poslední v roce 1987. Od té doby se výkon bloků postupně zvýšil z původních 440 MWe na současných 512 MWe. Elektrárna se navíc dlouhodobě těší historicky nejsilnější podpoře ve svém okol. Podle průzkumu veřejného mínění její provoz a další rozvoj podporuje více než devadesát procent obyvatel okolních měst a obcí.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Ve věku 61 let zemřel brněnský básník a signatář Charty 77 Milan OhniskoSpolečnost

Ve věku 61 let zemřel brněnský básník a signatář Charty 77 Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, publicista, redaktor a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Brněnský rodák prožil většinu života v moravské metropoli, od roku 2012 žil v Praze. Za svou básnickou sbírku Světlo v ráně získal v roce 2017 cenu Magnesia Litera.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook