Skauti z jihu Moravy vyrážejí na tábory. Mimo civilizaci děti někdy stráví i měsíc
Na letní dobrodružství v přírodě se letos chystá téměř šest tisíc skautů z jižní Moravy. Na rozdíl od klasických letních táborů nejsou ty skautské otevřené pro širokou veřejnost. Účastní se jich zpravidla děti, které během školního roku pravidelně navštěvují skautský oddíl. Díky tomu jedou na tábor s kamarády, které dobře znají, a lépe zvládají odloučení od domova.
Skautské tábory se obvykle konají v přírodě, daleko od civilizace a bez elektřiny. Děti spí ve stanech s podsadou nebo týpích, které si společně s vedoucími postaví na louce. Průměrná délka pobytu je 13 dní, některé oddíly však táboří i tři nebo čtyři týdny. Některého z 201 skautských táborů se zúčastní celkem 5886 dětí.
Přípravy začínají měsíce dopředu, na hladký průběh pobytů dohlíží stovky dobrovolníků. „S přípravami začínáme už v lednu. Výhodou ale je, že jezdíme na louku, kterou jsme před pár lety zakoupili, takže nemusíme každoročně řešit nové místo. Pokud bychom ji nevlastnili, začali bychom s přípravami prakticky ihned po skončení předchozího tábora, abychom včas zajistili místo pro konání tábora v příštím roce," popsal organizační detaily Bronislav Špaňhel, vedoucí brněnského střediska Hiawatha.
Samotné stavění tábora probíhá zpravidla několik dní před příjezdem menších dětí, kdy vedoucí a starší děti připravují základní infrastrukturu, a to od stavby stanů přes zajištění kuchyně až po budování latrín a umýváren. Vedoucí tábora zároveň musí splňovat kvalifikaci získanou na kurzu Během něj vše od pedagogiky a první pomoci až po právní základy a účetnictví.
Vedoucí táborů v posledních letech stále častěji řeší i extrémní horka. Kvůli kůrovcové kalamitě zmizela řada stromů, které dříve poskytovaly přirozený stín. Vedoucí tak musí být kreativnější při plánování programu a myslet na to, aby děti zůstaly co nejvíce chráněné před úpalem a dehydratací.
„Na stany svítí slunce zhruba 13 hodin denně, dřív to bylo jen osm. Program tak častěji plánujeme na místa, kde je stín, delší dobu ale trvá, než se k nim dostaneme. V okolí místa, kde táboříme, totiž musela být před pár lety velká část lesů vykácena kvůli kůrovci a na jejich místě teď rostou husté keře a houštiny,“ popsal Špaňhel.
