Z bobrů můžeme dělat klobásy, napadlo vědce z Brna

Bobr evropský je v České republice chráněným druhem a žije jich tu okolo patnácti tisíc. V některých regionech, například v jižních Čechách, se může také lovit. Vědce z brněnské Mendelovy univerzity (Mendelu) napadlo, proč ale nikdo chycené zvíře nezpracovává. Do laboratoří si proto vzali kusy bobřího masa a zkoumali jeho kvalitu. Nakonec zjistili, že se dá jíst a nemá zdravotní rizika. 

„Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu bobrů a biometrické charakteristiky – vážili jsme jedince, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech. Výzkum masa byl další krok, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ sdělil Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelu.

Podle brněnských výzkumníků se dříve bobří maso běžně jedlo. Nyní ale lidi nemají příliš na bobry chuť i kvůli tomu, že hlodavce je obtížné chytit. „Samotné provedení lovu je totiž komplikované a myslivci nenesou odpovědnost za škody. Většina vydaných výjimek k odstřelu se tak často nevyužije, přestože se mnohdy jedná o vysoké riziko, například poškození hrází bobrem. Maso, které náleží konkrétnímu lovci, je tak vlastně jedinou motivací. A byli to právě lovci, kteří se na nás často obraceli s dotazem, zdali je bezpečné maso konzumovat,“ uvedl Mikulka.

Jako vhodné využití bobřího masa se jeví konzerva a klobása. Díky tomu je jistota, že konzument bude mít zdravotně nezávadnou pochoutku. „V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla, pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ uzavřel Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin AF MENDELU.