Brno si letos připomíná osmdesát let od konce druhé světové války, kdy bylo město osvobozeno od německé nadvlády. Atmosféru klíčových dubnových a květnových dnů přiblíží pietní akty, výstavy historické vojenské techniky i vzpomínkové akce na Špilberku. Historii města v roce 1945 připomene například i Institut Paměti národa, který chystá výstavu s autentickými příběhy pamětníků z Brna a okolí.

Před sto lety objevil Karel Absolon jeden z nejcennějších archeologických předmětů světa, Věstonickou venuši. Moravské zemské muzeum k výročí chystá různé akce, originální sošku také vystaví na otočném stojánku. Vzácný nález je s Brnem úzce spojený, za války byl podle legend ukrytý v Biskupském dvoře.

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. V pátek tomu bylo přesně 104 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek, spisovatel, který je neodmyslitelně spjatý s Lipnicí nad Sázavou. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.

Dukovanští energetici si v únoru připomněli významné výročí. Přesně 12. února 1985 ve 23 hodin a 11 minut spustili energetici připravovanou štěpnou řetězovou reakci v prvním bloku elektrárny. Podle informací elektrárny šlo o významný milník, který razantně posunul technickou vyspělost a energetickou soběstačnost České republiky.

Protonové centrum (PTC) v Praze letos slaví 12 let své existence. Přesně 12. 12. 2012 zde byl ozářen první pacient. Během této doby se Centrum stalo symbolem pokroku v onkologii a místem, kde moderní technologie pomáhají pacientům vracet se zpět do života. Od svého otevření v roce 2012 se zde léčilo více než 13 000 pacientů, jejichž příběhy jsou důkazem nejen významného medicínského pokroku, ale také lidské odvahy, naděje a důvěry.

V Brně si dnes lidé připomínají pětatřicáté výročí sametové revoluce. Program potrvá dalších deset dní a zaměřuje se na téma svobody a odpovědnosti. V 17:11 se centrem jihomoravské metropole rozezněla Modlitba pro Martu a poté hymny Česka a Slovenska, na Svoboďáku se při té příležitosti sešly stovky lidí.

Jihomoravská metropole si dnes připomíná významný historický milník. Před 155 lety totiž v Brně začaly jezdit šaliny. Provoz první koňské tramvaje zahájila v úterý 17. srpna 1869 slavnostní jízda z Moravského náměstí do Králova Pole. Právě tuto událost se brněnský dopravní podnik u příležitosti výročí pokusil napodobit.

Knihovna Milana Kundery v Brně připravila na září dvě akce, které čtenářům připomenou osobnost slavného spisovatele, jenž zemřel před rokem 11. července. Podvečer s Totožností Milana Kundery se uskuteční 9. září a o dva týdny později přijede do Brna francouzská spisovatelka Florence Noivilleová, aby pokřtila vydání českého překladu biografického díla s názvem Milan Kundera - Psát, jak směšný nápad! Informace posyktla mluvčí Moravské zemské knihovny (MZK) Anna Mrázová.

Život jednoho z nejznámějších spisovatelů českého původu Milana Kundery byl plný paradoxů, jeho dílo proměnlivé. Z budovatelského lyrika se stal cizelérem románu, ze světel ramp se stáhl do ústraní, od rodné češtiny se uchýlil k francouzštině. A také z Brna přes Prahu do Paříže, kde žil od poloviny 70. let minulého století.

Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu. V každém i v jakékoli situaci se snažil najít pověstnou "perličku na dně" naděje a chuti do života. Pábitele Hrabala, vedle Jaroslava Haška či Milana Kundery jednoho z nejznámějších českých spisovatelů, si tak zamilovaly miliony čtenářů jeho děl jako Ostře sledované vlaky, Automat Svět, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále či Příliš hlučná samota. Vystudovaný doktor práv, jenž dlouho pracoval v dělnických profesích a spisovatelem z povolání se stal až před padesátkou, se narodil před 110 lety, 28. března 1914, v Brně.