VIDEO: V centru Brna si lidé připomínají pětatřicet let od revoluce. Zazněly hymny i Modlitba pro Martu
V Brně si dnes lidé připomínají pětatřicáté výročí sametové revoluce. Program potrvá dalších deset dní a zaměřuje se na téma svobody a odpovědnosti. V 17:11 se centrem jihomoravské metropole rozezněla Modlitba pro Martu a poté hymny Česka a Slovenska, na Svoboďáku se při té příležitosti sešly stovky lidí.
Lidé v centru jihomoravské metropole si dnes již od dopoledních hodin připomínají pětatřicáté výročí sametové revoluce. Letos si návštěvníci užijí program nejen v samotný den výročí, ale po dalších deset dní, které budou reflektovat průběh revoluce z roku 1989 v Brně. Pořadatelé festivalu Brněnský sedmnáctý pro návštěvníky připravili na několika lokacích řečnické bloky, divadelní vystoupení, workshopy, dnes nechyběl ani lampionový průvod. Program potrvá deset dní, tedy do středy 27. listopadu.
„Jsme rádi, že se nám podařilo v Brně vytvořit tuhle tradici a získat tak pro město významnou pozici na pomyslné mapě oslav demokracie a svobody. Pořádáme největší festival na Moravě a třetí největší v Česku,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí festivalu Stano Čaban.
Zastřešujícím tématem letošního ročníku je Svoboda a odpovědnost. „Naprosto svobodná společnost neexistuje, svoboda a odpovědnost jsou pouze dvě strany jedné mince,“ upozorňoval Václav Havel. Festival Brněnský sedmnáctý se k tomuto tvrzení otevřeně hlásí.
Přestože mohou být podle pořadatelů oslavy spjaté se 17. listopadem vnímány jako přežitek, je důležité si cenu naší svobody uvědomovat, a i díky oslavám si vděčnost připomínat. Během dne vystoupilo několik českých hudebníků, v 17 hodin a 11 minut se centrem Brna tradičně rozezněla Modlitba pro Martu a poté česká i slovenská státní hymna. V tu dobu se na náměstí Svobody sešly stovky lidí, kteří si hrdě pobrukovali do rytmu. Lidé se také skrze telemost spojili s Prahou a nahlédli tak, jak vypadají oslavy v hlavním městě.
„Chceme především aktivně navazovat na moment, kdy se spojilo nejvíce lidí v naší historii, aby nechali zaznít svůj hlas a něco díky němu ve společnosti změnili,“ vysvětluje dramaturgyně Brněnského sedmnáctého Sára Matůšová.
