Rusko se může stát demokratickou zemí, přestože o tom mnozí odborníci či politici na Západě pochybují. Tvrdí to exilový historik Zubov. O situaci v rodné zemi promluvil při své první přednášce pro širokou veřejnost, která se konala od doby, kdy našel azyl u Masarykovy univerzity v Brně.

V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky pak přišly samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

V brněnské Bohémě se začátkem března zavřely dveře očkovacího centra. Služba, která byla v provozu od pandemie, končí přesně tři roky po potvrzení prvního případu covidu-19 v Česku. Za dobu fungování prošlo vakcinačním místem přes 82 tisíc lidí.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Už téměř rok se čeští žáci a studenti setkávají na školách s dětmi z Ukrajiny, které ze své rodné země odešly kvůli válce. Jak se daří Ukrajince adaptovat na místní vzdělávací systém, zjišťovali vědci z Národního institutu SYRI. Podle jejich výzkumu považují ukrajinské děti české školství za snadné.

Moravská metropole si připomíná roční výročí ruské invaze na Ukrajinu. Východoevropskou zemi, v níž začala loni 24. února válka, podpoří Brno například nasvícením hradu Špilberk do ukrajinských barev. Ku příležitosti výročí odstartovala v centru města také výstava.

Vzorce chování ruského velení v konfliktu na Ukrajině se nezměnily od druhé světové války, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Dosavadní vývoj konfliktu na Ukrajině by se pak podle něj dal nazvat podivnou válkou. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK. Od zahájení vojenského útoku Ruska na Ukrajinu uplyne v pátek rok.

Celkem dvanáct uprchlíků z Ukrajiny zaměstnal od začátku ruské invaze v jejich zemi Magistrát města Brna. Bylo to například na tlumočení nebo výchovnou činnost. Řekla to Zdeňka Obalilová z tiskového oddělení magistrátu. Uprchlíci našli uplatnění i v městských firmách jako například Dopravní podnik města Brna, Starez-Sport nebo Veřejná zeleň města Brna.

Ústavní soud v Brně (ÚS) odmítl stížnost Alexeje Fadějeva, jenž si odpykává trest jednadvacet let ve vězení za účast v bojích na Ukrajině. Fadějev na Donbase bojoval na straně proruských separatistů. Poté, co jeho dovolání loni odmítl Nejvyšší soud, zůstala ústavní stížnost posledním mimořádným opravným prostředkem. Soudci ji považovali za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v internetové databázi.

Přiložit ruku k dílu a pomoct lidem z Ukrajiny se rozhodli brněnští skauti. Ve svém volném čase vyrábí pro Ukrajince speciální svíčky v plechovce, které hoří několik hodin a ohřejí jídlo i vodu. Svíčky lidem z východoevropského státu pomohou v případě výpadku elektřiny.