Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

 Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to řekl český prezident Petr Pavel. Zároveň kritizoval jednostranné blokády dovozu ukrajinského obilí, které kvůli problémům s odbytem vlastní produkce zavedly Polsko, Slovensko a další země. EU by místo toho mohla například zavést dočasná cla.

Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

Další ruská ofenzivní operace většího rozsahu na Ukrajině se podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany nyní jeví jako nepravděpodobná. Ruské vojenské úsilí se mimo úseků frontové linie spíš soustředí na budování silných obranných pozic před očekávanou ukrajinskou ofenzivou. Odložení ukrajinského útoku na léto by podle něj umožnilo lépe secvičit jednotky. 

Rekordní počet podnětů přistál loni na stole veřejnému ochránci práv. Nejčastěji měli lidé výhrady k vyhlášce týkající se povinného očkování proti koronaviru. Řešili také problémy z oblasti sociálního zabezpečení či vězeňství. Soustředit se ombudsman musel i na téma války na Ukrajině.

České základní školy čeká podle odborníků další náročná fáze adaptace ukrajinských žáků. Konkrétně jde o přechod na střední školy, upozornili experti z Národního institutu SYRI. Učitelé by se měli soustředit na přípravu, aby se přijímací zkoušky nestaly nepřekonatelnou bariérou.

Poradit se, jak pečovat o válečné pacienty, přijeli do moravské metropole ukrajinští lékaři. Skupina odborníků strávila den v brněnském popáleninovém centru, kde je čeští doktoři seznámili s léčbou ran a rehabilitací nemocných. Zdravotníci spolu například probírali, jak ošetřit zranění zaviněné výbuchem bomby.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

Za schvalování ruské agrese na Ukrajině v Česku dosud padlo devět pravomocných rozsudků. Vyplývá to z evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). V osmapadesáti případech byl někdo obviněn. Trest si odnesli lidé za projevy na demonstracích i sociálních sítích.