Česko musí tlačit na Evropskou unii, aby jednala o přijetí Ukrajiny, ohlásil Pavel v Bruselu

Ukrajina se kandidátem členství stala loni nedlouho po vpádu ruských vojsk do země. Kyjev se v obavách z rozpínavosti Moskvy snaží tlačit na co nejrychlejší přijetí a chce formálně zahájit přístupové rozhovory již letos. Zatímco řada zemí z oblasti blízké válce to podporuje, zvláště západoevropské země nejhlasitěji reprezentované Francií nabádají k pozvolnějšímu tempu jednání a hovoří o tom, že celý přijímací proces bude trvat více než deset let.

„Čím širší bude zóna stability na východ od našich hranic, tím bezpečnější budeme i my u nás," řekl novinářům po jednání Pavel. Brzké členství Ukrajiny v unii je podle něj v českém zájmu a ČR by měla tlačit na to, aby "jednání o přístupu byla s Ukrajinou zahájena opravdu do konce tohoto roku".

Podle Pavla však předsedající unijních summitů Michel přiznal, že v EU jsou v této věci rozdílné pohledy. Jedním z problémů, který se v posledních dnech v dosud vstřícném přístupu unie k Ukrajině objevil, jsou omezení dovozu obilovin a dalších zemědělských produktů. K tomu sáhla skupina zemí východní části unie kvůli problémům s odbytem, který mají jejich domácí zemědělci. Česko se k zákazu dovozu nepřipojilo.

„Jednoznačně vidím řešení ne v přijímání jednostranných opatření jednotlivými státy, ale v rámci Evropské unie," řekl český prezident. Jedním z řešení mohou být podle něj dočasná cla.

EU zcela zrušila cla na ukrajinské potraviny a zemědělské produkty loni v květnu v rámci pomoci válkou zasažené zemi. Evropská komise nicméně tento týden po tlaku zmíněných států uvedla, že plánuje dočasná omezující opatření. Zároveň kritizovala jednostranné kroky. Unijní exekutiva chce také státům jako kompenzace poskytnout desítky milionů eur ze zemědělských fondů.