O víkendu 20. a 21. října se Vracov na Hodonínsku stal dějištěm největších krojovaných hodů v republice a možná i v Evropě. Čtyř a půl tisícové městečko totiž v posledních letech trhá v počtu krojovaných jeden rekord za druhým. Když bylo místních lidí v kroji v průvodu před pár lety 660, říkalo se, že víc krojů už ve Vracově snad ani nemůže být. A že jej ten den vytáhl každý, kdo měl kulmované sukně, vyšívanou kordulku a turecký šátek po babičce ve skříni. Omyl. Loni se tady totiž do kroje obléklo „astronomických“ 930 lidí včetně nemluvňat. A to je každý pátý.

28. září máme tradičně spojený se jménem svatého Václava. Jsme rádi, že je náš pracovní týden o jeden den kratší, rádi trávíme čas s rodinou a přáteli. Co všechno ale tomuto volnému dni předcházelo? Připomeňme si v krátkosti Václavův život, jeho pozdější význam a tradice, které díky němu vznikly.

Skoronice na Hodonínsku se začátkem září staly dějištěm prastaré tradice, která vychází ze 600 let staré historické události. Prohnala se jimi totiž tajuplná Jízda králů. Stovky lidí tam 75 let od znovuobnovení starobylého rituálu obdivovaly 26 nazdobených koní s krojovanými jezdci v sedle, kteří před každým domem řízným hlasem vyvolávají a vybírají podle starého zvyku „dary pro svého chudobného krála“.

Nebo taky starostovy, vyvolává bujará chasa v hodovém průvodu. Hody patří k nejtradičnějším a nejvíce slavnostním zvykům, které jsou na moravském venkově i v menších městech udržovány. V oblíbenosti svátků zaujímají většinou čestné třetí místo za svátky vánočními a velikonočními a u mnohých nadšených „hodařů“ stojí ještě výše.

Po práci navléknout rukavice, sbalit odpadkové pytle a vyrazit do města s úkolem vyčistit Brno. Parta kamarádů z neziskové organizace nasbírala za své krátké působení už jeden a půl tuny odpadu. Ve středu 15. srpna v 18 hodin vyrazí na lov odpadků znovu. Přidat se může kdokoliv.

Stovky milovníků folkloru dorazí o víkendu do Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Dnešek je oficiálním začátkem Horňáckých slavností, hlavní program připadá na sobotu. Slavnosti, které staví na autenticitě a lokálních tradicích, skončí v neděli.

Původní Velikonoce byly Svatým týdnem, kdy se člověk měl oddávat půstu, klidu, tichu a soustředění. Dnes už si často ani neuvědomujeme, že hlavním poselstvím Velikonoc je vzpomínka na poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Což je logické, vzhledem k tomu, že Češi jsou prý „nejateističtější národ na světě“.

Jihomoravský kraj se snaží obnovit ovocnářskou tradici. V 27 obcích kraje začaly obce na svých pozemcích sázet ovocné stromy za milionovou krajskou dotaci. Zhruba 1000 stromků bylo zasazeno na podzim, další se vysadí na jaře a zbylé na podzim letošního roku. Podpora pěstování stromů má obnovit a rozšířit ovocnářskou tradici především na Tišnovsku, Blanensku a Boskovicku.

Náměstí Svobody v Brně před letošními Vánoci ozdobí osmnáctimetrový smrk ztepilý. V souladu s tradicí pochází ze Školního lesního podniku Masarykův les. Představitelé města jej dnes převzali v Bílovicích nad Svitavou po slavnosti u Myslivny lišky Bystroušky, včer strom dorazil do Brna.

Brněnský hotel International v sobotu propojil dlouholetou tradici svých plesů s vizí cesty do budoucnosti. Na hosty čekalo futuristické občerstvení v podobě molekurání kuchyně. O příjemnou atmosféru v luxusním, historickém prostředí jednoho z nejstarších hotelů v Brně se postaral moderátor Leoš Mareš, kapela No Name nebo Hana Holišová.