Moravský kras letos slaví 70 let od svého založení, zároveň ale řeší rostoucí nápor turistů. Správa chráněné krajinné oblasti proto chce návštěvníky více směrovat i na zajímavá místa v okolí. Do budoucna se zaměří také na zlepšení kvality vody a odstranění starých ekologických zátěží, které ohrožují jedinečné krasové prostředí.

Invazní akát dál trápí Národní park Podyjí. Přestože s jeho likvidací bojují ochranáři už desítky let, na území stále rostou tisíce stromů a zabírají asi 150 hektarů. Dřevina přitom zásadně ničí místní přírodu a vytlačuje původní druhy.

Pálava v posledních letech čelí stále většímu náporu turistů. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček ročně navštíví asi 200 tisíc lidí, což se místy podepisuje na stavu přírody. Z území navíc vymizely některé vzácné druhy rostlin a živočichů, zatímco jiné přibyly. Nezodpovědní návštěvníci navíc mnohdy ignorují varovné cedule.

Nedaleko Havraníků na Znojemsku zmizela rozsáhlá černá skládka z dob před rokem 1989. Pracovníci národního parku Podyjí odtud odvezli asi 115 tun odpadu, hlavně zbytků podrážek ze státního podniku Gala. Místo nyní čeká vysetí původních trav a bylin.

Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje zůstanou chráněné, Ústavní soud totiž odmítl návrh hnutí ANO. Pětatřicet poslanců chtělo zrušit vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Dnešní rozhodnutí znamená, že lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje, přezdívané Moravská Amazonie, zůstávají pod zvláštní ochranou. Území o rozloze 125 kilometrů čtverečních je největším zachovalým komplexem lužních lesů ve střední Evropě.

Ústavní soud příští středu vyhlásí dva dlouho očekávané verdikty týkající se životního prostředí. Rozhodne o platnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok, kterou napadli poslanci hnutí ANO, a také o stížnosti spolku Klimatická žaloba, jenž žádá, aby stát podnikl konkrétní kroky ke snižování emisí skleníkových plynů.

Chráněná krajinná oblast Soutok sice vznikne až 1. července, od dnešního dne má ale vlastní pamětní desku, kterou požehnal papež Lev XIV. a také hraničník se státním znakem.

Správa národního parku Podyjí u hranic parku obnovila zaniklý mokřad. Soustava tří tůní vznikla u Hnanic, v ochranném pásmu parku. Cílem je podpora biodiverzity a udržení vody v krajině, řekl novinářům náměstek ředitele správy Zdeněk Mačát.

V národním parku Podyjí se divocí koně zabydlují na nové pastvině u Havraníků, kterou pro ně ochranáři připravili. Šest hřebců tam pomůže s péčí o krajinu a obnovou cenných biotopů. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom dnes informovala na svém webu.