V Podyjí léta bojují s invazním akátem, roste tam ale stále ve velkém
Invazní akát dál trápí Národní park Podyjí. Přestože s jeho likvidací bojují ochranáři už desítky let, na území stále rostou tisíce stromů a zabírají asi 150 hektarů. Dřevina přitom zásadně ničí místní přírodu a vytlačuje původní druhy.
V národním parku Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů. Ohniska jsou především ve východní části parku, lze ho ale najít po celé rezervaci. Zasažená plocha je asi 150 hektarů, řekl ČTK vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny správy parku Zdeněk Mačát. Invazní druhy patří podle odborníků k největším hrozbám pro biodiverzitu v Česku i ve světě. Mezi nejproblematičtější dřeviny se řadí právě trnovník akát, původem ze Severní Ameriky. V Evropě se akát masivně rozšířil v minulém století.
Akát je v Podyjí podle ekologů potřeba likvidovat proto, že zásadně narušuje místní přírodní prostředí. Jako invazní dřevina rychle vytváří husté porosty, které vytlačují původní stepní a lesostepní druhy. Díky symbiotickým bakteriím obohacuje půdu dusíkem, čímž mění její chemické složení a brání návratu původní vegetace. Navíc agresivně zmlazuje a dokáže během krátké doby vytvořit neprostupné houštiny. Pokud by se nezasahovalo, akát by postupně přetvořil cenné lokality Podyjí v jednotvárné porosty, které by ztratily svou biologickou hodnotu.
V národním parku začali akát likvidovat už v 90. letech minulého století, účinnější postupy se podle Mačáta daří uplatňovat zhruba posledních deset let. „Zkoušeli jsme různé metody, ale jako funkční se ukázala až metoda navrtání kmene akátu a aplikace herbicidu. Jde o bodový zásah, nikoli plošný postřik. Aplikujeme ho od malých jedinců až po největší stromy, kdy strom po aplikaci uhyne,“ uvedl Mačát.
Boj s akátem je podle Mačáta náročný. Dřevina velmi dobře zmlazuje a vytváří husté, špatně prostupné porosty. „Když se navrtá jen z jedné strany, strom obrazí z druhé. Je potřeba postupovat velmi pečlivě,“ uvedl Mačát.
Problémem pak ale zůstává i půda, kterou akát dlouhodobě mění díky bakteriím. Na takových místech se původní vegetace obnovuje jen pomalu. Správa parku proto testuje různé směsi původních trav a provádí zatravňování, aby se prostředí postupně stabilizovalo.
Přestože se akát zatím nedaří z Podyjí zcela vymýtit, podle Mačáta je v posledních letech vidět posun. „Intenzivnější zásahy přinášejí výsledky. Je to ale běh na dlouhou trať," uvedl Mačát.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
