Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování padesáti tisíc podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. "Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak," řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.

Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a oproti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2018 získal více než půl milionu hlasů a skončil těsně před branami druhého kola, nyní se o post uchází podruhé. Nezávislý senátor Pavel Fischer v dalším díle seriálu Bez servítků hodnotí kroky Miloše Zemana a mluví o právech stejnopohlavních párů.

Právní úprava přímé volby prezidenta je podle Karla Janečka netransparentní a nesrozumitelná. Nezaregistrovaný kandidát proto požádal Nejvyšší správní soud (NSS), aby se kvůli pochybnostem o ústavnosti normy obrátil na Ústavní soud. Janečkovi totiž při kontrolách neuznali ani jeho vlastní podpis.

Šestačtyřicetiletý senátor Marek Hilšer se netají tím, že se v prezidentské kampani hodlá opírat především o finanční dary od občanů. Proč by politici neměli přijímat sponzorské dary od velkých firem a jak může prezident ovlivnit boj s chudobou? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

V prvním kole prezidentských voleb by v listopadu získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš 27 procent, někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel 26,5 procenta a bývalá rektorka Danuše Nerudová 23,5 procenta. Ukázal to volební model společností Data Collect a Kantar CZ, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT). Další z kandidátů nepřekročili hranici šesti procent.

Prezidentovi v současné době důvěřuje třetina lidí, vládě a Sněmovně 28 procent. Zatímco důvěra v hlavu státu a dolní komoru od léta mírně vzrostla, důvěra v kabinet stagnuje. Z ústavních institucí jsou na tom stabilně nejlépe obecní zastupitelstva a starostové, kterým věří více než 60 procent dotázaných. Vyplývá to z podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s politickou situací zůstává nízká.

Podnikatel v IT a dlouholetý spolupracovník sportovní redakce České televize. To je Karel Diviš, který se rozhodl zapojit do boje o Pražský hrad. Rodák z České Lípy jako jeden z prvních kandidátů oznámil, že jeho tým posbíral více než padesát tisíc podpisů občanů. Proč se rozhodl kandidovat, je jako prezident připraven odhalit své soukromí občanům a proč by nesnesl v pozici hlavy státu člověka, který má komunistickou minulost? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Bývalý novinář, moderátor, pokerový hráč a nyní starosta městské části Praha-Řeporyje. Přesvědčený člen ODS Pavel Novotný budí rozruch především svými názory a „neškrobeným“ vyjadřováním. Na nedávné setkání nás pozval do své kanceláře na úřadě v Řeporyjích. Nejen o svém starostování se začátkem listopadu rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.