Kandidátu Janečkovi neuznali ani jeho vlastní podpis. Chce nechat přezkoumat zákon

Požadavek na přezkoumání zákona Ústavním soudem je součástí návrhu, jehož prostřednictvím Janeček u NSS zpochybnil své vyřazení z voleb. Ministerstvo vnitra mu neuznalo část podpisů, nedosáhl tak požadované hranice padesáti tisíc občanských podporovatelů.

„Aktuální právní úprava dle přesvědčení navrhovatele (Karla Janečka) vytváří nerovné prostředí v politické/volební soutěži a omezuje 'občanské' kandidáty v přístupu k veřejným funkcím. Právní úprava je ve svém důsledku dle názoru navrhovatele protiústavní," stojí v návrhu.

Janeček poukazuje například na to, že zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje rozdílně rozsah povinných údajů u navrhujících poslanců a senátorů oproti občanům, kteří podepisují petiční archy. Poslanec či senátor je povinen připojit pouze jméno, příjmení, funkci a podpis. Občané vedle jména a příjmení připojují datum narození, adresu a číslo občanského či cestovního dokladu.

„Zákonodárce přijatou zákonnou úpravou vytvořil prostředí, v němž se snaha 'občanského' kandidáta o získání podpory občanů, o projevení vůle, že kandidáta chtějí na Hradě, proměňuje do snahy o nashromáždění předepsaného počtu správných osobních údajů," pokračuje návrh.

Janeček kritizuje také princip namátkových kontrol údajů ve dvou kolech, pokaždé na vzorku 8 500 podpisů. „Požadavek Ústavy na dosažení nejméně padesát tisíc platných podpisů je zcela zřejmý a není možné jej zákonnou normou nahradit způsobem, který dosažení této mety zjišťuje pouze pravděpodobně, zhruba, snad," míní Janeček.

Nejvyššímu správnímu soudu Janeček prioritně navrhl, aby věc předložil ústavním soudcům. Pokud návrhu nevyhoví, měl by NSS podle Janečka nařídit ministerstvu vnitra, aby jej pro lednovou volbu zaregistrovalo. Domnívá se, že vnitro při kontrole jeho petičních archů vyřadilo některé podpisy neoprávněně. „Je velmi vtipné, že jedním z neuznaných podpisů je můj vlastní!" uvedl Janeček.