Bývalý vedoucí tajemník brněnských komunistů Pavel Pilný neuspěl se svou kasační stížností. Nejvyšší správní soud potvrdil, že mu zůstane snížený důchod, a to o šest set korun měsíčně. Podle soudu je úprava, která se vztahuje na čelní představitele komunistického režimu, legitimní součástí vyrovnání se s minulostí.

Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.

Stoupenci učení gurua Jaroslava Dobeše neuspěli ve snaze registrovat v Česku náboženskou společnost nazvanou Cesta Guru Járy. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl jejich kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, který předloni potvrdil nesouhlasné stanovisko ministerstva kultury. Úřad i soudy dospěly k závěru, že Cesta Guru Járy nesplňuje podmínky pro vznik a působení církví a náboženských společností v Česku. Rozsudek NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Učení Konopné církve, která v Česku marně usilovala o registraci, nelze považovat za náboženské vyznání. Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) zamítl kasační stížnost Dušana Dvořáka, jenž vystupoval jako zmocněnec přípravného výboru. Registraci církve zamítlo ministerstvo kultury, přípravný výbor neuspěl ani se žalobou k Městskému soudu v Praze.

Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) zamítl stížnost muže z Kladna, který tvrdil, že televizní společnosti zmanipulovaly prezidentské volby, a navrhoval opakování voleb na náklady Primy, Novy a České televize. Vadilo mu to, že televize rozdělovaly prezidentské kandidáty na outsidery a favority, jimž pak dávaly více prostoru. Česká televize (ČT) pak podle pisatele kladla některým kandidátům podjaté otázky, aby je ztrapnila, Andrej Babiš (ANO) prý musel odpovídat na otázky, na které odpovídat nechtěl.

Nejvyšší správní soud (NSS) dostal v zákonné lhůtě asi čtyři sta stížností na prezidentské volby, výrazně více než v minulosti. Většinou jde o "formulářové" návrhy, podobné obsahem i formou, v nichž jednotliví pisatelé jen doplňují jméno a další identifikační údaje, informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová. Lhůta skončila včera, na rozhodnutí má soud patnáct dní. Jasno tedy bude nejpozději 22. února. Před pěti lety soud řešil zhruba sedmdesát podnětů a nevyhověl žádnému.

Dnešek je poslední den, kdy mohou lidé u Nejvyššího správního soudu zpochybnit výsledek volby prezidenta. Sedmidenní lhůta, která se počítá od vyhlášení výsledku ve Sbírce zákonů, vyprší v 16:00. Na rozhodnutí má specializovaný volební senát vždy 15 dní od doručení návrhu. V prezidentské volbě uspěl bývalý vysoký představitel armády a NATO Petr Pavel. V druhém kole porazil předsedu ANO a poslance Andreje Babiše. Rozdíl činil zhruba 959.000 hlasů.

Nejvyšší správní soud (NSS) se letos nejspíš bude muset vypořádat s větším počtem stížností na prezidentské volby, než tomu bylo před pěti lety. Sedmidenní lhůta pro zpochybnění voleb začala včera, už před tím ale soud obdržel kolem 500 podnětů od lidí z různých koutů Česka, které postupně odmítal pro předčasnost. Podobaly se obsahem i formou, často sdílely i stejné chyby, plyne z jednotlivých usnesení na úřední desce.

Povinné nošení respirátorů v hromadné dopravě bylo v souladu se zákonem. I na jaře letošního roku, tedy po dvou letech pandemie, stále šlo o přiměřené opatření v boji proti šíření koronaviru. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh ženy z Prahy na zrušení části opatření, které bylo účinné od poloviny března. Nyní už v platnosti není, soud by tedy maximálně mohl zpětně konstatovat nezákonnost opatření ministerstva zdravotnictví.

Právní úprava přímé volby prezidenta je podle Karla Janečka netransparentní a nesrozumitelná. Nezaregistrovaný kandidát proto požádal Nejvyšší správní soud (NSS), aby se kvůli pochybnostem o ústavnosti normy obrátil na Ústavní soud. Janečkovi totiž při kontrolách neuznali ani jeho vlastní podpis.