Petr Dvořák
DopravaHyperloop je dopravou budoucnosti, avšak ne v Česku, prohlašuje odborník
Přeprava lidí v kapslích tubusem systému Hyperloop se asi v budoucnu stane jedním z využitelných dopravních systémů, ale zřejmě ne v Česku. Prohlásil to řekl Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). Hyperloop spíše propojí místa, mezi nimiž povede řídce osídlenou krajinou v rovině, ideálně v poušti. Stavbu tubusu v hustě osídlené krajině s velkými převýšeními, čímž se vyznačuje Česko i velká část Evropy, si Dvořák nedokáže představit. K projektu hyperloopu se přihlásilo před dvěma lety vedení města Brna s firmou Hyperloop Transport Technologies (HTT) z USA.
SpolečnostČeská televize otevřela v Líšni nové studio za 350 milionů
Česká televize dnes slavnostně otevřela nové studio v Brně-Líšni. Investice do budovy v bývalém areálu Zetoru a do zařízení dosáhla přibližně 350 milionů korun. Zázemí ve studiu našlo všech zhruba 250 zaměstnanců. Obě budovy v centru Brna, kde dosud Česká televize sídlila, prodá ve veřejné dražbě.
SpolečnostVysílá studio Brno. V televizní výstavě na Špilberku si lidé zkusí AZ-kvíz i moderování
Stanice z Četnických humoresek, zpravodajské studio nebo titulkovací buben – tohle a mnoho dalšího čeká návštěvníky na nové interaktivní výstavě na hradě Špilberku.
KulturaNové brněnské studio České televize postaví sdružení ČT Brno
Necelých tři sta milionů korun bude stát nové studio České televize v Brně. Ve veřejné soutěži o tuto zakázku uspělo sdružení ČT Brno, které vytvořilo konsorcium firem IMOS a PKS stavby.
SpolečnostBrněnské studio ČT má nového ředitele
Brněnské studio České televize má nového ředitele. 1. července 2014 se ujal této funkce Jan Souček. Zaměstnancům a spolupracovníkům studia ho dnes představil generální ředitel ČT Petr Dvořák.
ZdravíVědci z Brna popsali enzym, který působí na kmenové buňky
Vědci z Masarykovy univerzity objevili enzym, který v raném stádiu vývoje člověka rozhoduje o budoucím účelu kmenových buněk. Právě malá bílkovina s označením PTP1B je zodpovědná za to, zda se konkrétní buňka stane základem vnitřních orgánů, anebo nervového systému. Objev lze v budoucnu využít k přípravě účinných léčebných buněk například při některých neurodegenerativních onemocněních.









