Hyperloop je dopravou budoucnosti, avšak ne v Česku, prohlašuje odborník
Přeprava lidí v kapslích tubusem systému Hyperloop se asi v budoucnu stane jedním z využitelných dopravních systémů, ale zřejmě ne v Česku. Prohlásil to řekl Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). Hyperloop spíše propojí místa, mezi nimiž povede řídce osídlenou krajinou v rovině, ideálně v poušti. Stavbu tubusu v hustě osídlené krajině s velkými převýšeními, čímž se vyznačuje Česko i velká část Evropy, si Dvořák nedokáže představit. K projektu hyperloopu se přihlásilo před dvěma lety vedení města Brna s firmou Hyperloop Transport Technologies (HTT) z USA.
Doprava rychlostí více než tisíc kilometrů za hodinu
Hyperloop, jehož název se překládá jako hypersmyčka, má být podle svých tvůrců rychlá pozemská doprava budoucnosti. Kapsle s místy pro cestující se bude pohybovat v tubusu, z něhož bude odčerpán vzduch a tlak v něm bude přibližně tisíckrát nižší, než je atmosférický tlak. Maximální rychlost kapsle se bude blížit rychlosti zvuku, což je zhruba 1200 kilometrů za hodinu.
V Česku není hyperloop uskutečnitelný, míní odbroník
Pro podmínky v Česku je ale podle Dvořáka hyperloop natolik technologicky náročný, že by jeho stavba byla obtížně uskutečnitelná. „Při tak vysokých rychlostech je potřeba, aby tubus neměl ideálně žádné oblouky a žádné převýšení. Při spojení Prahy a Brna je potřeba překonat Vysočinu, kde jsou běžně kopce o výškových rozdílech až stovky metrů na pár set metrech vzdálenosti. Kdyby měl tubus kopírovat dálnici, musela by být rychlost maximálně 400 kilometrů v hodině, aby bylo přetížení pro cestující snesitelné," řekl.
Myšlenka jdedopředu mílovými kroku
Vývoj technologií a řešení technologických problémů souvisejících s hyperloopem ale postupuje v posledních letech velmi rychle. „Před deseti až 15 lety se myšlenka ještě odsuzovala a řešila se jen mezi vizionáři a snílky. Komerční firmy však projekt velmi rychle tlačí kupředu. Reálně se hyperloop řeší již více jak pět let," řekl Dvořák.
Vývoj hyperloopu přirovnal k přípravám letu člověka na Měsíc. Základní fyzikální principy fungování hyperloopu jsou totiž známy již desítky let, ale jedná se o náročný technologický problém. „Že lze letět na Měsíc, se také vědělo dlouho, ale trvalo desetiletí, než se zjistilo, jak na to a než se tak stalo. Toto je podobné," řekl Dvořák.
V Česku Dvořák nezná nikoho, kdo by se nyní vývojem hyperloopu zabýval. Což by se mohlo změnit, pokud Brno nakonec nechá zadat studii proveditelnosti, zda lze hyperloop využít v českých podmínkách. „Záleží na rozhodnutí nové koalice," napsala mluvčí města Kateřina Gardoňová.
Brno je v Česku tahounem, prohlásil bývalý náměstek
Podle bývalého náměstka primátora Jaroslava Kacera, který se problematice věnoval, je klíčové, aby se na studii podílely české firmy a akademici. „Brno je v Česku tahoun, protože ministerstvo dopravy to nevnímá jako prioritní záležitost," řekl Kacer.
Právě zapojení menších firem a akademické sféry vnímá jako velmi pozitivní i Dvořák, protože s postupem projektu je potřeba řešit řadu technických a technologických detailů, které jsou podle něj pokrokem pro celé lidstvo. Vývoj už dospěl k tomu, že americká firma HTT letos představila hotovou podobu kapsle a v pondělí má začít fungovat první zkušení tunel v Kalifornii, který postavila firma Boring Company, v níž se angažuje vizionář Elon Musk.
