Brňané mají od konce minulého týdne mnohonásobně větší zájem o respirátory, které budou od čtvrtka na některých místech povinné. Lékárny Fakultní nemocnice Brno či Chytrá lékárna v České ulici zásoby zatím mají, další dvě lékárny v Brně hlásí vyprodáno. ČTK to řekli zástupci oslovených provozů.

Dvaadvacet semaforů po Brně čeká modernizace. Nejrušnější křižovatky se dočkají nové světelné signalizace, radní o tom rozhodli na posledním jednání. Na křižovatkách budou instalovány řadiče u semaforů, které umožní upřednostnit spoje městské hromadné dopravy, a vymění se světelné zdroje za moderní LED zařízení. Světla na semaforech tak budou lépe viditelná, na zakázkách budou pracovat Siemens Mobility a AŽD Praha.

Všechno má svou světlou a temnou stránku. A to i Brno. Hezká, ikonická místa, která se zalíbí každému turistovi, střídají temná zákoutí, od kterých odvrátí zrak i otrlý Brňák. A my se jich zeptali, která jsou ona místa, která považují za nejošklivější.

Dopravu na ulici Milady Horákové dnes ráno zablokovala nehoda šaliny s dodávkou. Podle policistů nedala dodávka při odbočování vlevo přednost tramvaji a ta vykolejila. Při nehodě se lehce zranili dva lidé.

Pár minut po půl páté, na Malinovského náměstí v Brně, zkouší slovy „komunismus je svinstvo“ jeden z organizátorů setkání mikrofon. Funguje. Z reproduktorů spustí předčítání, jméno za jménem, oběť za obětí. Připomínka těch, které komunistický režim násilím připravil o život – popraven nebo zabit při přechodu hranic, zní vždy dodatek. Následuje další. „Jan Červinka. Popraven.“ „Já jsem Červinka!“ Odpovídá nahranému hlasu rozjařeně asi desetiletý chlapec, který prochází okolo se svým kamarádem, aniž by tušil, o co se jedná.

V sobotu to bude 70 let od popravy československé političky a právničky Milady Horákové, která se v 50. letech 20. století stala obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů. Horáková je jedinou ženou popravenou v Československu.

Spolek Společně Brno ve spolupráci s Milionem chvilek dnes na jednom z domů na náměstí Svobody v Brně vyvěsil plachtu připomínající oběti komunismu. "Chtěli jsme tím připomenou zrůdnosti komunismu a to, za kolik obětí komunismus může," řekla ČTK za Společně Brno Hana Strašáková. Na plachtě o velikosti 12 x 7,6 metrů jsou fotografie lidí, jež zlikvidoval komunistický režim, pod nimi jmenný seznam a velký nápis Zavražděni komunisty.

Den památky obětí komunismu a zároveň sedmdesátileté výročí od popravy Milady Horákové si budou 27. června připomínat i lidé v Brně. Masarykova univerzita a Mendelova univerzita vyvěsí na svých budovách černé prapory, připojí se i Fakulta strojního inženýrství VUT. Magistrát naopak žádnou pietní akci nepořádá, nevyvěsí černý prapor ani portrét Milady Horákové.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Letošek nezačal pro mladou ženu z Brna pěkně, na začátku roku ji napadl neznámý muž, který ji sledoval až domů, kde na ni chodbě zezadu zaútočil a dokonce začal škrtit. Díky její paměti na tváře už zločinec nikomu neublíží, muže totiž poznala na ulici a zavolala policii. Pětatřicetiletý násilník podezřelý ze znásilnění se za svůj ohavný čin může těšit na vězeňskou celu.