Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují nový nástroj, jenž může pomoci vinařům s chorobou kmene révy vinné, které jen na Moravě způsobují ročně škody v řádu desítek milionů korun. Řešením může být půdní bakterie z Alžírské pouště, která produkuje velké množství antibiotik.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.

Vědci budou analyzovat jednotlivé regiony Česka z pohledu zdravotních charakteristik. Budou zjišťovat, proč se v některých okresech lidé dožívají nižšího věku, mají podprůměrnou kvalitu života nebo vyšší úmrtnost než v jiných krajích. Momentálně je tato studie důležitá hlavně kvůli koronavirové pandemii, která se na vyšší úmrtnosti podílí.

Na náměstí Svobody bude letos opět stát stejně jako loni vzrostlá jedle. Brno ji dostane od Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Šestnáctimetrový strom se na svoji sváteční cestu vydá v sobotu 21. listopadu koňským povozem. Letos bude ovšem kvůli platným opatřením tato událost bez doprovodného programu. Jedle je stará zhruba čtvrt století a jedná se už o 31. vánoční strom z univerzitních lesů.

Okolo padesáti kusů kachničky mandarínské si za své zimoviště vybralo řeku Svratku. Tady barevný čínský druh ptáka pravidelně přebývá už celou dekádu. Jde o jedinou kachní populaci tohoto druhu u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU tito původně cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu. V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování vědci sledují každoročně.

Českým lesníkům letos výrazně pomohlo počasí. Díky němu se vzpamatují z kůrovcové kalamity, ta totiž zasáhla ve velkém především smrkové lesy. Díky vlhkosti a vydatnému dešti i nižším teplotám přes léto se na horách vylíhly pouze dvě generace nebezpečného brouka. V minulosti se v nižších oblastech stihly rozmnožit i čtyřikrát. Díky tomu se podařilo také částečně obnovit lesy na holinách.

Průměrný obyvatel Brna vyhodí do popelnice 37,4 kilogramů potravin ročně. Na sídlištích je přitom plýtvání kvůli obtížnému kompostování horší než například na venkově. Vědci z Mendelovy univerzity se věnují světově unikátnímu výzkumu, který se snaží najít způsob, jak ovlivnit spotřebitele, aby méně plýtvali jídlem. Pro tyto účely potřebují výzkumníci respondenty. Dotazník je online a jeho vyplnění zabere zhruba 15 minut.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují jedinečné obojky pro dobytek. Momentálně farmáři používají čipy a senzory pro dojnice, které dokážou monitorovat průběh říje nebo problémy s dojením. Nyní vědci vyvíjí podobné systémy i pro býky. Data, jež senzory sbírají, pomohou farmářům včas odhalit zdravotní komplikace, a ti tak budou moci včas zasáhnout.

Průměrný Brňák ročně vyhodí až 37,4 kilo jídla. Nejvíce potravin končí v popelnicích na sídlišti, tady se průměr zvedl až na 53,6 kilo za rok. Nejméně naopak jídlo vyhazují obyvatelé venkova, a to zhruba 30 kilo. Mají totiž možnost lépe kompostovat nebo zbytky krmit zvířata, obdobně jsou na tom lidé ve vilových zástavbách, vyplynulo z výzkumu, na kterém spolupracovali odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci s firmami SAKO Brno a Green SOLUTION.

Vědci v poslední době zaznamenávají velký úhyn včel. Mohou za to krom sečení trávníků a vysazování okrasných stromů, které neposkytují včelám žádný nektar, také chemické postřiky na polích. Mendelova Univerzita například během posledního roku ořišla o polovinu včelstev.