Lidé plýtvají potravinami mnohem více, než odhadují. Jak jste na tom vy? Brněnští vědci prosí o pomoc

Průměrný obyvatel Brna vyhodí do popelnice 37,4 kilogramů potravin ročně. Na sídlištích je přitom plýtvání kvůli obtížnému kompostování horší než například na venkově. Vědci z Mendelovy univerzity se věnují světově unikátnímu výzkumu, který se snaží najít způsob, jak ovlivnit spotřebitele, aby méně plýtvali jídlem. Pro tyto účely potřebují výzkumníci respondenty. Dotazník je online a jeho vyplnění zabere zhruba 15 minut.
Od loňského jara měřili odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci se společností SAKO po celý rok v Brně skutečné množství vyhozených potravin. Rozebírali přitom obsah popelnic z 900 domácností. Do projektu zapojili obyvatele jak ze sídliště, tak z vilové zástavby i venkova.
Průměrný obyvatel Brna vyhodí podle nich ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce potravin vyhodí lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo za osobu za roku. Na venkově vyhodí v průměru každý člověk 29,1 kilo a ve vilové zástavbě 32,7 kilo. Menší plýtvání je tu zapříčiněno kompostováním, případně krmením zvířat.
Výzkum pokračuje, vědci potřebují další respondenty
Unikátní výzkum brněnských vědců stále pokračuje. Nyní potřebují nasbárat co nejvíce dat o tom, kolik si lidé myslí, že vyhazují odpadků.
„Moc stojíme o každého respondenta, který bude ochoten nám s výzkumem pomoci a vyplnit náš dotazník. Každá domácnost se chová odlišně a pro hlubší pochopení problematiky plýtvání chceme znát i Váš názor," vyzvala řešitelka výzkumu Lucie Veselá.
V popelnici končí ovoce, zelenina, pečivo i balené jídlo
Nejčastěji v kontejnerech končí ovoce a zelenina, pečivo a jeho zbytky. Objevují se ale i balené potraviny včetně obalu, a to jak rostlinného tak živočišného původu. V létě a na podzim se podle výsledků plýtvá nejvíce. Mění se ale skladba potravinového odpadu během ročních období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent.
Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít.
„V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě," dodala Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.










Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené