Divočáků ve střední Evropě dlouhodobě přibývá a jejich přítomnost má významné ekonomické dopady na vlastníky lesů. Prasata totiž vytahují a poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Podle vědců z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) způsobují divočáci v České republice škody za desítky milionů korun ročně.

Komiks, speciální pivo nebo šalina, k tomu putovní výstava. Výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela právě začíná. Příští rok tomu bude už dvě stě let od jeho narození. Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v předstihu zahájila oslavy zasvěcené právě tomuto výročí už včera v brněnském parku Lužánky. Zaměřovat se bude především na studenty.

Experti z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují plastový odpad v krasových jeskyních. V poslední době přibývá především odpadu, který přitéká společně s povrchovou vodou do propastí. Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF) MENDELU tvrdí, že se z výskytu plastu v krasu stává nový fenomén. Spolu s Českou spelologickou společností pracují na unikátním výzkumu. Znečištění v jeskyních mimo jiné ukazuje i na zatížení krajiny v minulosti a dnes.

Pro mnoho mladých lidí se září pojí se začátkem studia na vysoké škole. V Brně se koná hned několik akcí, které mají za úkol pomoct budoucím prvákům vzájemně se seznámit, dozvědět se důležité informace o univerzitě nebo zažít adrenalinovou zábavu.

Ministerstvo zemědělství a rektoři tří oborově zaměřených univerzit vyzývají studenty, aby se zapojili do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru a pomohli tak vyřešit nedostatek pracovníků. V Brně se to týká například studentů Mendelovy univerzity. Pomoct by mohli při jarní sadbě, kterou obvykle obstarávají brigádníci ze zahraničí. Ti se do Česka kvůli karanténě ale nedostanou.

Veřejné pohřebiště v brněnských Soběšicích řeší nedostatek prostoru pro pohřbívání. Situaci plánuje vyřešit směnou pozemků s Mendelovou univerzitou, která vlastní pozemek navazující na nynější hřbitov.

Z brněnského Žerotínova náměstí na Mendlovo náměstí prošel v neděli po obědě průvod sedláků, jejich hospodářských zvířat a strojů jako součást Jihomoravských dožínek. Celodenní akce, která se konala v areálu Augustiniánského opatství na Starém Brně, připomíná význam jihomoravského zemědělství. Zároveň je podle prastaré tradice poděkováním sedláků za úrodu, která je z velké části sklizená, řekl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Daniel Falta. Součástí byl i úspěšný pokus o rekordně dlouhý věnec. Vysoká škola letos dožínky spolupořádala s Jihomoravským krajem. Obnovená tradice sahá do roku 2004.

Letošní 16. ročník Jihomoravských dožínek se po dvou letech vrací do Brna, tentokrát na Mendlovo náměstí a do areálu Augustiniánského opatství. Součástí programu, který odstartuje v neděli 1. září v deset hodin dopoledne bude dožínkový průvod městem, jarmark lidových řemesel a dožínkový trh, ukázka hospodářských zvířat a zemědělských strojů, chovatelská výstava i prezentace regionálních minipivovarů a vinařů. Akce potrvá do osmé hodiny večerní.

Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně má před sebou dva klíčové úkoly, které budou v budoucnu určovat směr výzkumu. Podle rektorky Danuše Nerudové je potřeba nakrmit v budoucnu deset miliard lidí a zajistit prosperující zemědělství s ohledem na klimatickou změnu. Novinářům to řekla při zahájení výstavy připomínající 100 let existence fakulty.

Na Mendelově univerzitě v Brně se pustili do boje s plýtváním potravinami. A začali rovnou u sebe. Celý říjen v univerzitní menze výzkumný tým sledoval, kolik se vyhazuje nedojeného jídla a aby nezůstalo jen u vážení vyhozených zbytků potravin, přemýšleli, co může změnit chování lidí. Univerzita poté spustila letákovou kampaň, která strávníky informovala o tom, kolik se reálně vyhodilo potravin a jaké to má dopady na životní prostředí. Cílem této intervence bylo ovlivnit chování studentů. Výzkum a kampaň chce univerzita rozšířit do celé ČR i mimo oblast hromadného stravování.