Kuriozity a bizarnosti spojené s Brnem a jeho historií shromáždili v nové knize rozhlasoví novináři Miloš Šenkýř a Tomáš Kremr. Čtenáři se například dozví, proč z některých dopravních značek ve městě občas stoupá pára. Jde totiž zároveň o výduchy podzemní parovodní sítě. Knihu vydal Radioservis u příležitosti 100. výročí zahájení rozhlasového vysílání na Moravě.

Oslavy včerejšího Mezinárodního dne Romů v jihomoravské metropoli nadále pokračují. Pražský historik Smlsal představil svou novou knihu, která se věnuje zejména majetkové perzekuci Romů a Sintů v období Protektorátu Čechy a Morava a také holokaustu.

Život jednoho z nejznámějších spisovatelů českého původu Milana Kundery byl plný paradoxů, jeho dílo proměnlivé. Z budovatelského lyrika se stal cizelérem románu, ze světel ramp se stáhl do ústraní, od rodné češtiny se uchýlil k francouzštině. A také z Brna přes Prahu do Paříže, kde žil od poloviny 70. let minulého století.

Studenti, badatelé i turisté vyhledávají Knihovnu Milana Kundery, která před rokem vznikla v Moravské zemské knihovně v Brně, tedy v rodném městě česko-francouzského spisovatele. Umožňuje studium Kunderova díla v originále i překladech, zároveň se tam konají přednášky a další kulturní akce. Měla by spojovat lidi, kteří mají zájem o evropskou kulturu

Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu. V každém i v jakékoli situaci se snažil najít pověstnou "perličku na dně" naděje a chuti do života. Pábitele Hrabala, vedle Jaroslava Haška či Milana Kundery jednoho z nejznámějších českých spisovatelů, si tak zamilovaly miliony čtenářů jeho děl jako Ostře sledované vlaky, Automat Svět, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále či Příliš hlučná samota. Vystudovaný doktor práv, jenž dlouho pracoval v dělnických profesích a spisovatelem z povolání se stal až před padesátkou, se narodil před 110 lety, 28. března 1914, v Brně.

Do jihomoravské metropole dorazil kus Ameriky. V Moravské zemské knihovně (MZK) čtenářům nově nabízí přes dva tisíce knih, ale i volnočasové aktivity nebo konzultace o studiu a práci za oceánem. Prostory centra otevřel americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet.

V Brně už ví, čí jméno se objeví na posledním volném hrobovém místě čestného kruhu na Ústředním hřbitově. S žádostí se na město obrátila vdova po nedávno zesnulém literátovi Milanu Kunderovi. Radnice s prosbou souhlasila, ostatky známého romanopisce tak jednou spočinou v jeho rodném městě. Kdy, to ale zatím není jasné.

Milan Kundera, který minulé úterý ve věku 94 let zemřel v Paříži, měl včera ve francouzské metropoli kremaci. Literátova manželka Věra Kunderová to řekla českému velvyslanci Michalu Fleischmannovi, který se s ní setkal. Fleischmann informoval, že urnu s popelem si Kunderová chce ponechat v pařížském bytě až do své smrti. Teprve poté ji převezme spisovatelovo rodné město Brno, kde si přál být pohřben.

Ředitel Moravské zemské knihovny (MZK) Tomáš Kubíček o spisovateli Milanu Kunderovi a jeho dílu dokáže vykládat desítky hodin. Aby také ne. Slavnému literátovi se věnuje prakticky celou profesní dráhu a patří k několika vyvoleným, kteří nahlédli do osobního života jednoho z největších evropských romanopisců. Právě i přátelské vazby rozhodly, že autor věnoval svůj osobní archiv do rodného města, kde vznikne knihovna nesoucí jeho jméno.

V Paříži začaly přípravy na přesun listinné části archivu a knihovny Milana Kundery do Brna. Rozhodnutí, že písemnosti Kunderových zamíří do rodného města světoznámého spisovatele, padlo už před dvěma lety. Uchovávat je bude Moravská zemská knihovna. Pandemická situace ale faktické předání zdržela. Na převozu spolupracuje České centrum v Paříži, oznámil dnes mluvčí knihovny Radoslav Pospíchal.