Kundera se vrátí do Brna. Dostane poslední místo v čestném kruhu na Ústředním hřbitově
V Brně už ví, čí jméno se objeví na posledním volném hrobovém místě čestného kruhu na Ústředním hřbitově. S žádostí se na město obrátila vdova po nedávno zesnulém literátovi Milanu Kunderovi. Radnice s prosbou souhlasila, ostatky známého romanopisce tak jednou spočinou v jeho rodném městě. Kdy, to ale zatím není jasné.
Čestný kruh na největším brněnském pohřebišti je už zcela naplněn. Poslední volné místo vedení města přidělilo spisovatelovi Milanu Kunderovi, jenž zemřel v červenci. Pohřbení ostatků na speciálním místě si přála velikánova manželka Věra Kunderová, jejíž žádosti Brno vyhovělo.
„Rozhodli jsme se zavázat k tomu, že místo Milanu Kunderovi vyhradíme. Urna s jeho ostatky sem bude uložena později až podle přání paní Věry Kunderové,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Na podobu náhrobku, až to bude aktuální, město vyhlásí výtvarnou soutěž.
Po uložení ostatků na Ústředním hřbitově romanopisec spočine vedle mnoha dalších významných osobností, které jsou s jihomoravskou metropolí spojené. Patří mezi ně například architekt Bohuslav Fuchs, skladatel Leoš Janáček či básník Jan Skácel.
Podpora pro knihovnu
Radní rozhodli také o půlmilionovém příspěvku, jenž v následujících třech letech každý rok Moravské zemské knihovně město poskytne. Individuální dotace půjde právě na činnost Knihovny Milana Kundery. Návrh ještě musí schválit zastupitelstvo.
„Podporou unikátního projektu, který spravuje odkaz čestného občana Brna a světově proslulého spisovatele, jednoznačně vyjadřujeme, že si umístění knihovny v našem městě velmi vážíme,“ přiblížila Vaňková. Vzdělávací zařízení kromě toho každoročně dostává na provoz sto tisíc korun od státu.
Návrat z Francie
Po své domovině podle manželky tesknil celý život. Do jihomoravské metropole se tak spisovatel letos na jaře, krátce před svým úmrtím, aspoň symbolicky vrátil. Ke čtyřiadevadesátým narozeninám mu totiž jako dárek slavnostně otevřeli Knihovnu Milana Kundery. Návštěvníci v ní nyní najdou literátův rozsáhlý archiv čítající pracovní knihy, dokumenty či korespondenci.
Na konci letních prázdnin do jihomoravského zařízení přivezli tunu knih z jeho pařížského bytu, které patřily do spisovatelovi osobní sbírky a nechával si je až do posledních chvil. Ve Francii už tak nyní zbývají jen drobnosti, jako jsou například gramodesky.
Kundera se narodil v Brně a žil v Králově Poli. V moravské metropoli vystudoval gymnázium na třídě Kapitána Jaroše. Posléze se přesunul do Prahy, kde absolvoval filozofickou fakultu. V mládí vstoupil do KSČ, ze které byl dokonce dvakrát vyloučen. V roce 1968 se stal jednou z hlavních postav takzvaného Pražského jara. Známý je jeho projev na schůzi Československého svazu spisovatelů, kde v roce 1967 ostře kritizoval poměry. Už tehdy patřil mezi významné literární postavy v Československu. Nejvíce vstoupil ve známost románem Žert, který vznikl v roce 1967.
Svého času komunistickým režimem vyzdvihovaný literát upadl po sovětské intervenci v nemilost. Po stranických čistkách dostal vyhazov z FAMU, kde vyučoval světovou literaturu, i Československé televize. V roce 1975 emigroval i s ženou do Paříže. Ve Francii následně pracoval i psal.
