Jakýkoli větší válečný konflikt vždy zahýbe s cenami ropy, a tedy i pohonných hmot. Probíhající válka na Ukrajině není žádnou výjimkou. Šok vyvolaný vypuknutím ozbrojeného konfliktu a s tím spojená nejistota měly za následek i zdražování veškerého zboží a růst cen strategických surovin, jako je právě ropa. Problém je navíc pro spotřebitele o to nepříjemnější v době rekordní inflace způsobené covidovou krizí.

Také máte pocit, že je na vás toho už moc? Covid, inflace, zdražování, válka na Ukrajině a nově možná i supervulkán. Krize se řítí jedna za druhou. Jak je zvládnout?

Před necelými dvěma týdny zahájilo Rusko agresivní invazi na Ukrajinu. A v posledních dnech se jeho útoky čím dál více zaměřují na civilní cíle. Je to největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války a můžeme ho sledovat prakticky online na všech sociálních sítích. O to silněji ho česká společnost vnímá, o to razantněji na něj i odpověděla.

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Za pár let budou možná někteří překvapeni, že se jim do ruky dostanou trochu jiné bankovky, než na které byli dosud zvyklí. V nejbližší době se totiž plánuje dát eurobankovkám novou podobu. Jednat se bude o vůbec první velkou změnu jejich vzhledu od zavedení společné měny.

Když bylo po volbách jasné, že vítězem je koalice a éra Babišovy vlády skončila, zdálo se, že bývalý premiér je příčinou všeho zla. Nová vláda ještě nemá důvěru a už se na ni snáší palba kritiky. Mohou být lidé vůbec někdy spokojeni?

Pandemie covidu není jedna krize, ale mnoho krizí v jedné. Jednou z nich je krize důvěry v odborníky. Proč jsme jim přestali věřit? Proč je to špatně a co se s tím dá udělat?

Pandemie je objektivní problém. Nemůžeme ji vyřešit tím, že o ní budeme donekonečna diskutovat na internetu, a už vůbec ne tím, že si budeme hrát na odborníky, kterými nejsme. Je třeba svěřit se do rukou těch skutečných.

Mnohé se změnilo. Aspoň pro mě, praktickou dětskou lékařku. Nechci rozebírat samotné onemocnění, jeho vývoj, dostačující či nedostačující opatření, komunikaci, očkování, to vše, co se denně probírá na mnoha místech a v mnoha médiích. Chci poukázat, co se děje a mění při mé každodenní ambulantní práci v komunikaci s pacienty a jejich rodinami.

Řekl už mnoho věcí, které bylo možno označit za pochybné, ne-li přímo lživé. Dalo by se říct, že zneužívá faktu, že má neomezený přístup k informacím (a médiím), zatímco jeho publikum (a leckdy i oponent) zpravidla ne. Nemůžeme tedy plně posoudit, zda a kdy nás balamutí. Lidé ho berou vážně, protože jeho úřad je vážený. U koho jiného se spolehnout, že nás zaměřeně neuvádí v omyl? Ano, řeč je o prezidentovi republiky. České republiky.