Tetování už není v dnešní době ničím výjimečným. Lidé si na těle nechávají zvěčnit malé ornamenty, nápisy, ale i velké barevné motivy a obrázky. Nová mezinárodní studie, na které se podíleli i vědci z českobudějovického Biologického centra AV ČR, ale zjistila, že inkoust v kůži může mít na lidské zdraví větší dopad, než se myslelo.

Český tým vědců objevil unikátní struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Odborníci odhalili, že jsou důležité pro množení viru a je možné na ně cílit při hledání nových antivirotik. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.

Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem. Pro Čechy je ryba, která se stala klasickou součástí svátečních dní již v 19. století, neodmyslitelným středobodem štědrovečerní večeře. Je ale současný předvánoční prodej kaprů humánní? Při správném zabití se kapři zbytečně netrápí, myslí si český hydrobiolog Milan Říha.

Týmu virologa Daniela Růžka z Biologického centra AV ČR prošly pod rukama tisíce látek. Vědci mezi nimi hledali ty, které mají vysoký antivirový účinek proti klíšťové encefalitidě. To se po usilovné práci podařilo. V rozhovoru pro Drbnu popisuje Růžek průběh výzkumu i to, k čemu by mohl jednoho dne napomoci.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský.

Mapu bezmála 12 tisíc starých stromů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14.000 hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na mnoha místech Evropy již vyhynuli.