Český extrémní běžec Pavel Paloncý vytvořil začátkem letošního roku nový FKT (Fastest Known Time) neboli „nejkratší zaznamenaný čas“ při výběhu na jihoamerickou horu San Jose. Za rekordních 15 hodin a 57 minut vystoupal na 5868 m.n.m vysoký vrchol vulkánu a vrátil se zpět na základnu.
Nápad na zdolání rekordu vznikl spontánně během Pavlova pobytu v Chile. „Na závěr našeho pobytu v Chile jsme měli dva týdny k dispozici v blízkosti Santiaga. Věděli jsme jedinou věc – že chceme do hor a to vysokých. Aconcaguu jsme zavrhli, na Cerro Plomo jsme neměli mapu, a tak když nám ukázali mapu, kde se tyčil Volcán San José (5868 m.n.m.) a Cerro Marmolejo (6144 m.n.m.), zbývalo se jen rozhodnout – kterou? Vybrali jsme San Jose,“ vzpomíná Pavel Paloncý a dále vypráví:
Pokus 0 – Aklimatizace
Pro aklimatizaci se jako nejlepší jevilo vedlejší údolí Cajón del Morado. Jezero ve 3000, nad tím kopce přes 4800 s cestou až na vrchol, jako stvořené pro aklimatizační výstupy. Vydali jsme se směrem na náš vybraný kopec, cesta se brzy změnila v suť, jenž se za chvíli proměnila v regulérní skálu, a výlet se změnil v horolezecký výstup. Na nic jsme moc nečekali, otočili to zpět k jezeru a vydali se pěšky na 3600m vrcholek. Cestou jsme se místy bořili po kotníky do písku popílku, nahoře nás chytla vánice.
Pokus 1 – Na jeden zátah
Přesunuli jsme se na chatu Refugio Plantat ve výšce 3170 m n.m. odkud jsme plánovali útok na vrchol. Mohli jsme to jít expedičně a stavět postupné výškové tábory jako všichni ostatní. Ale jít pár hodin denně s kopou bagáže, stavět každý den stan, pak jej zase bourat a mezitím se aklimatizovat to mě nebaví. A tak jsme si řekli, že prostě půjdeme na lehko a budeme o to rychlejší.
Ve tři ráno jsme vyrazili z chaty a šlapeme vzhůru. Cesta se často ztrácí, mužíci jsou daleko, často musíme hodně zpomalit a hledat. Tady nás několikrát zachraňuje můj nový LEDLENSER a jeho soustředěný kužel. Jsme ve čtyřech tisících a svítá, už je nám trochu kosa a těšíme se na slunce a teplo. Jenže to pořád nepřichází, ať mu jdeme naproti, co to jde, tak nám stíní. Až kolem desáté se vyškrábeme na hranu hory a zahřejí nás první sluneční paprsky. To už jsme ale ve 4700 m, máme za sebou náročnou pasáž v suti a funíme jak lokomotivy. Chvíli na to už toho má Andrejka plný brejle a je jasné, že dnes nahoru nevylezeme. Zaokrouhlujeme dnešní výšku na 5000 m, chvíli si užíváme výhled a otáčíme to dolů.
A bylo to dobré rozhodnutí. Původní předpoklad, že dolů to půjde rychle a skoro samo se nevyplnil. Nahoru 9 hodin, dolů za 6, dnes to stálo za to. Večer doplňujeme energii a vaříme. Dochází nám jídlo a je jasné, že zítra musíme dolů. Nechávám Andrejku pořádně si odpočinout a po takovém brutálním záběru ráno dlouho vyspat, mě je ale líto to jen tak nechat a druhý den to zkouším znovu, tentokrát sám.
Pokus 2 – Ztracený
Opět vstávám ve tři, mužíky hledám o poznání rychleji, jdu po známé cestě, až to tam najednou vůbec neznám. Všechno je najednou nějaký prudší, suť klouže a kameny padají o poznání rychleji. Docela dlouho mi trvá, než s hrůzou zjistím, co se děje. Jsem na ledovci. Nahoru to nejde a tudy ani nechci, takže sestup, do 4000, opět svítá a objevuji to klíčové místo, kde jsem udělal chybu. Jdu kousek ještě nahoru, dál už je postup jasný. Je mi také ale jasné, že teď už se v dohodnutém čase nestihnu vrátit a otáčím to dolů.
Pokus 3 – Konečně nahoře!
Teď už vím kudy, vím jak, a nechce se mi to nechat jen tak. Navíc má být super počasí ještě několik dní. V chatě to probíráme a klube se ďábelský plán: Sjedeme do Santiaga, doplníme zásoby, vyměníme potřebný vercajk a vrátíme se sem, abych do toho mohl jít potřetí a pořádně. Pokusím se o FKT.
Atleti mají své rekordy na dráze, silničáři na silnici. Trailoví běžci nemají rekordy, ale mají FKT. Za zkratkou FKT se skrývá „Fastest Known Time“ neboli nejkratší zaznamenaný čas na dané trase. Je to vlastně taková obdoba rekordu. A to mě zlákalo. A nebude to z chaty Plantat ve 3170 m.n.m. odkud je to nahoru a zpět nějakých 26 km, ale z Baňos Morales v 1900 m.n.m., odkud je to tam a zpět nějakých 56 km. Když to nejde z chaty, tak si to udělám delší a těžší. To dává smysl!
K úspěchu akce přispělo několik faktorů
V 1:30 ráno vyrážím a všechno jde podle předpokladů, míjím chatu podle plánu, klíčové místo zvládám a odbočuji správně na sněžná pole. Kolem osmé ranní jsem se vyškrábal na hranu hory a procházím si malým peklem. Nejenže najednou cítím výšku a je mi strašně, ale mrznou mi ruce. Přestože na nich mám svoje nejteplejší rukavice, které mi zatím VŽDYCKY pomohly, teď to neplatí. Moje poslední jistota je otřesena. Ploužím se, časové odhady se natahují.
Vyškrábu se do 5000 a co to? Najednou je všechno jinak. Chytám rytmus a už zase dupu jak namazaný stroj, traverzovější úseky dokonce klušu. Jsem skoro nahoře, na kráteru jsem našel nejvyšší bod.
Ještě vrcholové fotky a to je velký boj. Nahoře fouká jak na větrné hůrce, a v nejteplejších rukavicích se s mobilem dost špatně fotí
Ovšem sestup je za odměnu, alespoň tahle vrcholová část. Slabost je zapomenuta a i v 5800 můžu klusat, takže mi opět rozmrzají ruce. Sněhové pole si s radostí sklouznu, jen v suti jsem to párkrát přehnal, ujel se mnou nějaký kámen a odnesl to Stinger, loket a koleno. U chaty přezbrojuji do letního, protože posledních 15 km mě čeká výheň, trny, prašná silnice a žádný stín.
Za 15 hodin a 57 minut jsem zpět tam, kde jsem ráno začal – u hostelu Ruca Pehue, centra všech andinistů. Jo, anidinistů. V Evropě máme Alpy, tak máme alpinisnismus. V Jižní Americe mají Andy, tak mají andinisty.
Pokus budoucí – Czech Machine Runs England
Přestože tahle taškařice má smysl sama o sobě, beru to jen jako další krok k mojí letošní nejdůležitější akci – FKT na 430km Pennine Way v Anglii – projekt s názvem „Czech Machine Runs England“. O akci se můžete dozvědět a případně ji podpořit zde.
Pavel Paloncý
Narodil se v roce 1984 v Kroměříži, pracuje jako překladatel, fotograf a příležitosný reportér na volné noze
Vystudoval MFF UK v Praze, obor Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí
Věnuje především horským ultraběhům, orientačnímu běhu, horskému kolu, rogainingu nebo nejlépe všemu dohromady – závodům v adventure race, multisportu a různým přírodním vícebojům.
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
