Středa 16. 7. 2025 | Svátek má Luboš
Dnes, 09:30
Mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP se po pěti letech vrací do Brna. Akce na Masarykově okruhu v minulosti každoročně přitáhla čtvrt milionu fanoušků z celého světa. Nejprestižnější motocyklový šampionát na světě se na Masarykově okruhu jezdil od roku 1965, nepřetržitě pak od roku 1993 do roku 2020. Nyní do jihomoravské metropole vrací. Brněnská Drbna proto přináší exkurzi do minulosti prestižního tuzemského závodu.
Je jaro 1930. Lesem nad Popůvkami, tichou vesničkou deset kilometrů za Brnem, se ozývá tlumené klepání dřevěných kladívek dlaždičů. Ti do písku usazují žulové dlažební kostky. Staví novou závodní trať, které dá jméno první československý prezident.
První kapitola historie Masarykova okruhu se začala psát v roce 1930. Tehdy narychlo a s velkou podporou legendární závodnice Elišky Junkové začala vznikat závodní trať o délce 29,1 kilometrů. Vedla po běžných silnicích, ty také musely projít rukama stavařů.
Na trati se střídalo několik povrchů, od moderního asfaltu přes obvyklejší beton až po jezdci nenáviděné dlažební kostky v klesání k Popůvkám. Samotní jezdci vůči brněnské trati velký respekt, protože obtížností připomínala proslulou severní smyčku Nurburgringu.
První závod odstartoval na svatováclavský svátek roku 1930. Nechyběl žádný ze světových jezdců. Jako první vítěz závodu na Masarykově okruhu se zapsal Němec Hans Joachim von Morgen.
V roce 1938 kvůli politické situaci a blížící se válce závodníci v Brně neodstartovali. Odmlka pak trvala jedenáct let. Fanoušci se návratu rychlých aut dočkali v roce 1949. Okruh se však zkrátil na 17,8 kilometru. Změnil se i směr jízdy.
Hned první ročník obnovených závodů dal vzniknout legendárnímu pojmenování „Farinova zatáčka“. Diváci ji tak pojmenovali po tragické nehodě, kdy Maserati Itala Guiseppeho Fariny vyletělo z trati a zabilo dva diváky. Samotný jezdec přežil, pořadatelé jej však museli nahánět na dráze.
Silniční motorky začaly na okruhu závodit v roce 1950. Z prvopočátku však Brno nebylo na mapě světového mistrovství. V roce 1964 ukrojili pořadatelé z Masarykova okruhu další téměř čtyři kilometry přes Žebětín. Nově trať měřila 13,9 kilometrů. O rok později se zapsala do kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů.
Na stupních vítězů se v Brně v průběhu let střídaly světové legendy. Občas se mezi nimi blýsklo i české jméno, naposledy Bohumil Staša druhým místem z roku 1971.
V druhé polovině sedmdesátých let přestala trať vyhovovat bezpečnostním požadavkům. Původní přírodní závodiště napříč kontinenty nahrazovaly umělé a uzavřené okruhy. Stejný osud v osmdesátkách potkal i Brno. Ani další zkrácení, tentokrát na 10,9 kilometrů, nepomohlo. V roce 1982 se světové mistrovství jelo na starém Masarykově okruhu naposledy.
Až do roku 1986 pak trať sloužila pro evropské mistrovství a pro automobilové závodníky. Novodobá historie brněnského okruhu se pak začala psát v roce 1987. Za dva roky se jezdilo po moderní uzavřené závodní dráze na okraji Žebětína. Hned v úvodní sezoně 1987 se na Masarykův okruh vrátil seriál Mistrovství světa silničních motocyklů.
Závody MotoGP v Brně v roce 2020 byly posledními, které se na Masarykově okruhu jely. Kvůli celosvětové pandemii koronaviru se však konaly bez diváků, což výrazně ovlivnilo rozpočet. Pořadatelé poté nebyli schopni zajistit dostatečné finanční prostředky na další ročníky, a to ani s pomocí Jihomoravského kraje a města Brna.
Požadavek na zvýšení zalistovacího poplatku a další náklady spojené s pořádáním akce se zkrátka staly příliš vysokými. Bylo také potřeba kompletně opravit dráhu, což by vyšlo zhruba na 100 milionů korun, a to na ultimátum promotérské společnosti Dorna.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
